• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Čtenář z Pelhřimovska si z lesa odnesl silnější větve na topení. Ne všechno dřevo na zemi si ale smíte vzít zdarma

    5.9.2026

    Petr vyrazil do lesa pro pár suchých větví, které chtěl doma použít na podpal. Když narazil na silnější kusy dřeva ležící po těžbě, přidal je k ostatním. Vždyť ležely volně na zemi. Právě tady ale vede hranice, kterou řada návštěvníků lesa nezná. Lesní zákon skutečně dovoluje sběr části dřeva bez souhlasu vlastníka, rozhodně však neznamená, že si člověk může odnést cokoli, co v lese najde.

    Petr z Pelhřimovska chodí na podzim do lesa pravidelně. Tentokrát ho nezajímaly houby ani borůvky. Doma má kamna a při zatápění se hodí zásoba suchých větviček.

    U cesty narazil na místo po těžbě. Vedle drobného klestí ležely také silnější větve a několik kusů dřeva, které už na první pohled připomínaly spíše menší polena. Petr vzal i několik z nich. Strom už přece nikomu nerostl na zahradě a dřevo leželo opuštěné v lese.

    Jenže právě to je častý omyl. Redakce proto ověřovala, jaké dřevo si může běžný návštěvník českého lesa skutečně odnést bez dovolení.

    Suchá klest ano, palivové dříví nikoli automaticky

    Lesní zákon dává každému právo vstupovat do lesa a pro vlastní potřebu tam sbírat lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Současně musí návštěvník les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a respektovat pokyny vlastníka.

    Důležitá jsou přitom všechna slova této věty. Klest musí být suchá, musí ležet na zemi a člověk ji sbírá pro vlastní potřebu.

    Lesy České republiky ve svých praktických informacích uvádějí, že jde o větve či zbytky vršků stromů a jako orientační hranici zmiňují průměr přibližně sedm centimetrů. Silnější dříví už nelze automaticky považovat za materiál, který je možné jednoduše odnést zdarma.

    Právě tady by tedy Petr mohl udělat chybu. Hrst suchých tenkých větví na podpal je něco jiného než několik silných kusů, které by po nařezání posloužily jako běžné palivové dříví.

    Leží na zemi neznamená, že nemá majitele

    Představa, že spadlý strom nebo poleno bez dozoru „nikomu nepatří“, neplatí. Les má svého vlastníka a dřevní hmota je součástí jeho majetku.

    Jestliže se člověku v lese zalíbí větší kus ležícího kmene, nemůže si jej přivlastnit pouze proto, že se nachází vedle cesty. Stejně tak nelze bez souhlasu vlastníka přijít s pilou a z větší větve si na místě vyrobit menší polena.

    Lesní zákon navíc výslovně zakazuje těžit stromy a keře nebo je poškozovat. Zakázáno je rovněž vyzvedávat semenáčky a sazenice lesních dřevin či sbírat některé další části, například semena lesních dřevin, jmelí a ochmet.

    Rozdíl tedy není jen mezi živým a mrtvým dřevem. I mrtvé dřevo může být majetkem vlastníka lesa a může mít hospodářskou nebo ekologickou hodnotu.

    S motorovou pilou už jde o úplně jinou situaci

    Další vodítko poskytuje samotný způsob sběru. Pokud člověk dokáže suchou větev jednoduše sebrat a odnést, zpravidla bude mnohem blíže tomu, co si běžně představujeme pod pojmem klest.

    Jakmile je k získání dřeva potřeba pila, sekera, štípání nebo manipulace s těžkým kusem kmene, měl by návštěvník zpozornět.

    Kdo chce z lesa skutečné palivové dříví, může se s vlastníkem dohodnout na jeho nákupu. Lesní podniky a další vlastníci běžně nabízejí také různé formy samovýroby, při nichž si zájemce dřevo zpracuje za předem stanovených podmínek. To už je ale dohoda s majitelem, nikoli obecné právo každého návštěvníka.

    Ani automobil není volnou vstupenkou pro pohodlnější odvoz. Lesní zákon obecně zakazuje v lese jezdit a stát s motorovými vozidly, pokud nejde o některou z povolených situací.

    Novela lesního zákona základní právo na klest nezrušila

    Lesní zákon prošel změnami účinnými od začátku roku 2026. Základní pravidlo pro veřejnost však zůstává: člověk může pro vlastní potřebu sbírat lesní plody a suchou na zemi ležící klest.

    Není tedy nutné žádat lesníka o souhlas kvůli několika suchým větvičkám na podpal.

    Problém nastává ve chvíli, kdy se z „pár větví“ začne stávat zásoba palivového dříví.

    Petr by proto udělal nejlépe, kdyby silnější kusy nechal na místě a domů si vzal pouze drobnou suchou klest. To, že dřevo leží na zemi a nikdo jej právě nehlídá, totiž ještě neznamená, že si z lesa může každý udělat bezplatný sklad paliva.

    Zdroje: Ministerstvo zemědělství, Lesy ČR



    Nepřehlédněte