Dal své jméno kampeličkám a ani o tom nevěděl. Jinak zapomenutý buditel a revolucionář Kampelík

28.6.2019
Václav Pavlík
Další fotky

Jenom to tehdy v roce 1848 nestihl. Jaký ještě byl život českého lékaře, národního buditele, spisovatele a novináře Františka Cyrila Kampelíka (28. června 1805 – 8. června 1872)?

  • Narodil se v rodině mlynáře. Vystudoval na gymnáziu v Jičíně, kde ho učil i horlivý vlastenec František Šír. Dále studoval filozofii a polytechniku ve Vídni, odešel pak do Prahy, ale z ekonomických důvodů školu opustil a dva roky učil v Plaňanech. Když si naspořil nějaké peníze, tak později dostudoval filozofii v Brně. V roce 1831 vstoupil v Brně do semináře.
  • V rozhovorech se seminaristy podněcoval u nich lásku k národu a vlasti, sám studoval češtinu, založil knihovnu a tak se přičinil o národní probuzení na Moravě, že mu Ján Kollár ve svém díle „Slávy dcera“ ve zpěvu „Lethe“ věnoval znělku (sonet) 73.

Geniální myšlenka úvěrových družstev před 150 lety začala pomáhat venkovu. I tomu našemu

  • Protože vedení semináře mělo vážné výhrady k jeho činnosti a názorům, Kampelík seminář po dvou letech opustil a odešel do Vídně studovat práva, a poté přešel na medicínu. Ale ani tam se netajil se svými vlasteneckými názory a tak byl roku 1840 s některými svými přáteli zadržen a vyšetřován, ale posléze propuštěn na svobodu. Po úspěšném zakončení studia roku 1843 krátce působil ve Vídni, Litomyšli a Mšeně.
  • Aktivně se podílel na revoluci v roce 1848 – účastnil se schůze ve Svatováclavských a Slovanského sjezdu, v červnu 1848 pak dokonce na okraj Prahy přivedl 70 ozbrojených dobrovolníků z Příbrami, kteří však kvůli rychlé kapitulaci už do bojů nestačili zasáhnout. Po porážce povstání na něj byl vydán zatykač a Kampelík proto odešel na několik měsíců do emigrace. Po návratu z emigrace se stáhl do ústraní a i přesto, že trest mu byl odpuštěn díky amnestii, zůstával pod dohledem úřadů. Po neúspěšné kandidatuře do zemského sněmu v roce 1861 se usadil v Kuklenech, kde až do smrti působil jako lékař.

V těžké nemoci si přála zemřít. Na štěstí pro nás Magdalena přežila a můžeme se těšit jejím skvělým receptům

  • Jako spisovatel se věnoval politice, hospodářství a češtině. Avšak jeho učebnice českého jazyka byla odmítána jako anachronická a zastaralá. Kromě vydávání vlastních knih přispíval také do mnohých časopisů – Časopisu českého muzeaKvětůČeské wčelyči, Dělnických novin. Jeho vlastní rolnicko-průmyslový list „Přemysl“, založený v roce 1868 však brzy zanikl.
  • V roce 1856 sepsal a roku 1861 vydal svůj zřejmě nejslavnější spis s názvem „Spořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu ze svízelu pomohou“, ve kterém propagoval zakládání venkovských družstevních peněžních ústavů.

FOTO: Kampelík

Kampelík - František Cyril Kampelík (1805 až 1872); wikipedie – kopieKampelík - 1 – Mírová pod Kozákovem – bývalá kampelička – dříve a… – Proměny 2018 – Má vlast cestami proměnKampelík - Vkladní knížka kampeličky – archiv Václava PavlíkaKampelík - Vkladní knížka kampeličky – Sedm rad pro život – archiv Václava PavlíkaKampelík - 2 – Mírová pod Kozákovem – bývalá kampelička – …dnes – Proměny 2018 – Má vlast cestami proměn
Další fotky
Kampelík - Božetice – budova kampeličky – www.ceskem.czKampelík - Budova bývalé kampeličky a bývalé ředitelství JZD – turistika.czKampelík - Kampelička – Obec DražiceKampelík - Kampelička v Radimi. – jičínský deníkKampelík - MUDr. František Cyril Kampelík – Muzeum cennych papiruKampelík - Obecní kampelička – Historie obce Sobíňov – Obec SobíňovKampelík - Plaketa na hrobě Františka Cyrila Kampelíka v Hradci Králové – Kuklenách. – wikipedie
  • V jeho době se tato idea v praxi neujala, ale když pod vlivem Friedricha Wilhelma Raiffeisena začaly záložny vznikat v Německu a později i v Čechách, byly zde na jeho počest nazvány „kampeličky“.


Nepřehlédněte