Jenom to tehdy v roce 1848 nestihl. Jaký ještě byl život českého lékaře, národního buditele, spisovatele a novináře Františka Cyrila Kampelíka (28. června 1805 – 8. června 1872)?
- Narodil se v rodině mlynáře. Vystudoval na gymnáziu v Jičíně, kde ho učil i horlivý vlastenec František Šír. Dále studoval filozofii a polytechniku ve Vídni, odešel pak do Prahy, ale z ekonomických důvodů školu opustil a dva roky učil v Plaňanech. Když si naspořil nějaké peníze, tak později dostudoval filozofii v Brně. V roce 1831 vstoupil v Brně do semináře.
- V rozhovorech se seminaristy podněcoval u nich lásku k národu a vlasti, sám studoval češtinu, založil knihovnu a tak se přičinil o národní probuzení na Moravě, že mu Ján Kollár ve svém díle „Slávy dcera“ ve zpěvu „Lethe“ věnoval znělku (sonet) 73.
- Protože vedení semináře mělo vážné výhrady k jeho činnosti a názorům, Kampelík seminář po dvou letech opustil a odešel do Vídně studovat práva, a poté přešel na medicínu. Ale ani tam se netajil se svými vlasteneckými názory a tak byl roku 1840 s některými svými přáteli zadržen a vyšetřován, ale posléze propuštěn na svobodu. Po úspěšném zakončení studia roku 1843 krátce působil ve Vídni, Litomyšli a Mšeně.
- Aktivně se podílel na revoluci v roce 1848 – účastnil se schůze ve Svatováclavských a Slovanského sjezdu, v červnu 1848 pak dokonce na okraj Prahy přivedl 70 ozbrojených dobrovolníků z Příbrami, kteří však kvůli rychlé kapitulaci už do bojů nestačili zasáhnout. Po porážce povstání na něj byl vydán zatykač a Kampelík proto odešel na několik měsíců do emigrace. Po návratu z emigrace se stáhl do ústraní a i přesto, že trest mu byl odpuštěn díky amnestii, zůstával pod dohledem úřadů. Po neúspěšné kandidatuře do zemského sněmu v roce 1861 se usadil v Kuklenech, kde až do smrti působil jako lékař.
- Jako spisovatel se věnoval politice, hospodářství a češtině. Avšak jeho učebnice českého jazyka byla odmítána jako anachronická a zastaralá. Kromě vydávání vlastních knih přispíval také do mnohých časopisů – Časopisu českého muzea, Květů, České wčelyči, Dělnických novin. Jeho vlastní rolnicko-průmyslový list „Přemysl“, založený v roce 1868 však brzy zanikl.
- V roce 1856 sepsal a roku 1861 vydal svůj zřejmě nejslavnější spis s názvem „Spořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu ze svízelu pomohou“, ve kterém propagoval zakládání venkovských družstevních peněžních ústavů.
- V jeho době se tato idea v praxi neujala, ale když pod vlivem Friedricha Wilhelma Raiffeisena začaly záložny vznikat v Německu a později i v Čechách, byly zde na jeho počest nazvány „kampeličky“.
