„Davidovi byla diagnostikována celiakie na Vánoce minulého roku. Protože v mateřské škole na tento druh diety nebyli připraveni, byli jsme nuceni mu každý den vařit a připravovat veškeré jídlo. Je to samozřejmě řešení, ale bohužel neuvěřitelně časově i finančně náročné,“ říká František Marhoun, otec malého Davida.
Celiakie je onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku, který je součástí většiny obilnin, a tím i většiny běžných potravin. U těchto lidí způsobuje lepek záněty sliznice tenkého střeva. Ty postupně vedou až ke ztrátě schopnosti z jídla čerpat výživu. Pokud pacient nepřizpůsobí nemoci jídelníček, přidružené komplikace mohou vést až k jeho úmrtí.
„Z vašeho aktivního a kladného přístupu i přes spousty překážek by si měli vzít všichni příklad a nemyslím tím jenom jídelny základních škol,“ dodává pan Marhoun v děkovném dopise Základní škole Zárubova v Praze 12, která s potravinovou ombudsmankou spolupracuje.
Před třemi roky začala platit vyhláška o školním stravování. Ta jídelnám umožnila zařadit do jídelníčku dnes nejčastější diety, s omezením lepku pro celiaky a dietu šetřící. Tu mají předepsanou například děti po žloutence, mononukleóze nebo dalších vážných nemocech.
Jenže zdaleka ne všechny jídelny jsou ochotné vyhovět potřebám dětí s bezlepkovou nebo šetřící dietou. Stále se totiž šíří dezinformace a zkreslování informací tak, aby se jídelny těmto povinnostem vyhnuly. Mezi nejčastější výmluvy patří: dietní stravování nemusíme poskytovat, potřebujeme stavebně oddělené prostory, rodiče podepíšou nezávadnost donesené stravy a tím je to vyřešeno. „Za největší problém v oblasti školního stravování považujeme nedostatek kvalitního personálu, absenci sofistikovaných informací a naopak nadbytek dezinformací,“ říká k problematice diet ředitelka odboru školství magistrátu Lenka Němcová.
Právě kvůli rostoucímu počtu dětí s potravinovým omezením a potížím se zaváděním diet do školních jídelen ustanovil odbor školství, mládeže a sportu hlavního města Prahy referentku školního stravování, takzvanou potravinovou ombudsmanku. Ta se v praxi skutečně osvědčila, pomáhá jídelnám se zaváděním dietního stravování. „Počet dětí s různými alergiemi má vzrůstající tendenci a my bychom rádi těmto dětem zajistili možnost stravování v kolektivu s ostatními strávníky,“ dodává ředitelka Němcová.
„Pro mě je velkým přínosem. Zajišťuje školení s profesionálními kuchaři a vzájemnou výměnu zkušeností mezi školními jídelnami. Já osobně jsem za ni velice vděčná, je nám k dispozici s řešením jakéhokoliv problému. To byl bohužel v minulých letech problém,“ pochvaluje si Jana Kohoutová, vedoucí školní jídelny SPŠS Betlémská v Praze 1, a dodává, „pomohla nám se zavedením dietního stravování. Zajistila dohled nutričního terapeuta a finanční pomoc pro možnost zavést dietní stravování do provozu.“ Podobné zkušenosti mají s ombudsmankou i v dalších městských částech.
„Praha 4 je zřizovatelem 40 základních a mateřských škol, jejich součástí je 60 stravovacích zařízení. Považujeme pozici referenta školního stravování za velmi důležitou. Není v možnosti zaměstnanců úřadu se takto rozsáhlou agendou plně zabývat,“ uvedla vedoucí odboru školství Jana Ságlová ke zkušenostem s potravinovou ombudsmankou.
V dostupnosti dietního stravování dětem pomáhají i ombudsmankou zajišťované kurzy. „Praktické vzdělávací kurzy měly velký ohlas, proškolilo se více než 350 kuchařek a mnohé jídelny zařadily předvedené receptury do svých jídelníčků. Hlavní město finančně podporuje školní jídelny, které dietní stravování zavedly,“ potvrzuje Němcová, „zdůrazním, že naším záměrem bylo vyvrátit řadu mýtů o takřka nemožnosti zajistit dietní stravování ve školních jídelnách. Dietní ve smyslu medicínské diagnózy, nikoli životního postoje.“
