Do rakve chce jít v kostýmu Jů

26.1.2022
Jitka Kačánová

Když jako malý chlapec uviděl poprvé loutkové divadlo, věděl hned, že bude hercem. A vydrželo mu to celý život. Podobnou věrnost zachovává i ve svých pracovních projektech a taky v přátelství. Chundelatému pajďulákovi Jů propůjčuje hlas přes čtyřicet let, Marge Simpsonové přes dvacet, v divadle Ypsilonka je celou dobu už od školy a se svým hereckým parťákem Oldřichem Kaiserem to táhne skoro padesát let.

Předvádět se, měnit hlasy a rozesmívat okolí. To herce Jiřího Lábuse, který ve středu 26. ledna oslaví 72. narozeniny, bavilo odjakživa. „Když mně bylo třeba tak kolem sedmi let, tak jsem byl šťastnej, když jsem mohl jít s našima na nějakou návštěvu. A tam jsem mohl vyprávět nějaký totální nesmysly nebo kraviny. Ty lidi kolem se tomu strašně smáli. Říkali: ‚To je ale veselej chlapec‘ a hrozně je to bavilo. Ale naši se jenom styděli, a když jsme přišli domů, tak mi říkali: ‚Příště nikam nepůjdeš, děláš jenom ostudu!‘“ vzpomínal před časem v Českém rozhlasu. Také ho fascinoval lidský hlas. Koncem 50. let si pamatoval jména všech rozhlasových hlasatelů a také je uměl dokonale napodobovat.

 

Milan Šteindler: Čemu nemůžete vzdorovat, tomu se musíte vysmát!

 

Osudový Kaiser

Svou schopností vtělit se do toho, koho předvádí, vdechl například život zelené televizní postavičce Jů, která mu učarovala natolik, že se chce nechat položit do rakve v jejím kostýmu. Hlasem se ale dokáže proměnit i v ženy – v Marge Simpsonovou nebo Boženu Tlučhořovou z nekonečného rozhlasového seriálu, jednoho z mnoha úspěšných projektů, které vytvořil ve dvojici s Oldřichem Kaiserem.

Poprvé se s ním setkal při natáčení v televizním studiu. „Tam jsme si potom chvíli povídali, pak jsme zjistili, že máme úplně stejný pohled na humor a na věci kolem sebe,“ popsal jejich seznámení Lábus. „Je to jakási chemie, sám tomu nerozumím, jak je to možný,“ řekl o jejich vzájemném napojení, které jim prý okamžitě naskočí, i když se třeba delší dobu nevidí.

 

„Na tragickej život já jsem pes,“ říkávala populární herečka, která by letos oslavila 85. narozeniny

 

Kromě komické roviny ale Lábus prokázal, že mu jdou i vážné úlohy. Za vedlejší roli ve filmech Amerika nebo Klauni si odnesl sošku Českého lva a za výkon ve hře Hlava medúzy na prknech Ypsilonky, kde je od roku 1972, divadelní cenu Thálie. Strhující výkon předvedl také v roli mentálně postiženého Emila Máchy po boku Martina Dejdara v dramatu Kluci z hor. Pro Lábuse byla role, kterou někteří kritici označili za českého Rain Mana, výzvou. „Musel jsem všechno zahrát pohledem, v celém filmu mám asi deset vět,“ vysvětlil Lábus.

Starý mládenec

Přestože je Lábusův život plný přátel, jeho srdce mu žádná žena natrvalo neukradla. Občas si vyrazí do společnosti v doprovodu nějaké dámy, ale nebývá to prý nic vážného. Asi nejdelší vztah podle bulvárního týdeníku Sedmička prožil Lábus před několika lety, kdy býval viděn se zaměstnankyní pražské ZOO Yvonou Krouskou. Po třech letech ale jejich vztah skončil, protože prý nezapadla mezi Lábusovy přátele. „Já jsem samozřejmě měl několik možností. Jenže jsem si během let na tu svobodu zvykl, takže by musel přijít někdo opravdu mimořádný, aby mě zbláznil. Může se stát, že najednou zaplanu, ale jinak nevím, jestli to stojí za to,“ myslí si herec, který proplouvá životem sám.

 

Režisér Zdeněk Troška: Nikdo z nás nevíme, kdy se staneme vzpomínkou

 

Možná přijde i kouzelník

Socialistická zábavní estráda ve stylu východoněmeckých Ein Kessel Buntes má své příznivce i po téměř čtyřiceti letech a hlášky z nich: „Cože, nepřišly gumičky?“, „Udělejte Čulibrka“, „Alainovi Delonovi, říkáš?“ nebo „Buď zdráv, Kubrte,“ už dávno zlidověly. A samozřejmě také: „Uďo, to je napvosto novmávní!“

Rumburak

Zlovolný čaroděj II. kategorie Rumburak se objevil už ve slavném pohádkovém seriálu Arabela autorské dvojice Václav Vorlíček a Miloš Macourek. Jeho postava ale diváky tak uchvátila, že vznikl samostatný dvojdílný příběh o tom, jak Rumburak zapomněl kouzlo, a tak uvízl ve světě lidí.



Nepřehlédněte