Dva kosmické milníky. Kosmické závody mezi USA a SSSR stále napínavější!

Další fotky

Dvě světové velmoci, USA a SSSR, v době studené války soupeřily i v dobývání kosmu, a to se střídavými úspěchy. 31. ledna se oběma stranám podařilo dosáhnout významného pokroku.

USA – první americká družice ve vesmíru

První americká umělá družice Země se dostala úspěšně do vesmíru 31. ledna 1958. Sestrojením družice byl pověřen ústav v Pasadeně, který požádal o spolupráci Jamese A. van Allena na univerzitě v Utahu. Družice byla v podstatě válec dlouhý 205 cm o průměru 15,2 cm a váze skoro 14 kg. Z toho 8,3kg (59 %) připadlo na vědecké přístroje. Elektrickou energii dodávaly baterie o hmotnosti asi 3,3 kg (kolem 40 %).

Součástí vybavení byl Geiger-Müllerův počítač pro měření kosmického záření, mikrofony pro detekci mikrometeoritů, 5 teplotních snímačů (1 vnitřní, 4 venkovní). Vzhledem k omezenému prostoru a požadavkům na nízkou hmotnost byly přístroje vyrobeny s ohledem na jednoduchost a vysokou spolehlivost. Družice jako první vůbec zaznamenala existenci vnitřních radiačních pásů kolem Země, o kterých dosud neměl nikdo ani tušení. Pojmenovány byly po van Allenovi, který byl odpovědný za umístění Geigerova počítače na palubě družice. Byl to největší úspěch mise. 23. května 1958 dosloužily baterie a družice přestala ze dvou vysílačů vysílat po 113 dnech. Zanikla v zemské atmosféře 31. 3. 1970. Celkem provedla zhruba 56 000 obletů Země.

Vzhůru na Měsíc! Kosmická sonda Luna 1 začala před 60 lety psát novou kapitolu kosmického výzkumu

Po vypuštění této družice 1. února 1958 nastal v Sovětském svazu šok. Byla to podobná reakce, jakou vyvolal v Americe Sputnik 1, ovšem z jiného důvodu. Ve Spojených státech vůbec nenastalo rozčarování z toho, že Sověti vypustili první umělou družici Země, ale z toho, že sovětské rakety s atomovými hlavice tím pádem mohou doletět na jejich území, které dosud bylo proti jejich úderům chráněné díky velké vzdálenosti.

Sovětská oficiální propaganda, podpořena neúspěšnými americkými pokusy o vypuštění družice, tvrdila, že bude trvat 6 až 10 let, než je USA v kosmu doženou. Během několika dnů byla spuštěna mohutná propagandistická kampaň, v níž mj. Chruščov prohlásil, že Explorer není větší než maličký pomeranč. Mělo se za to, že ho poradci mylně informovali, ale spíše to byla záměrná lež, neboť jak a kdo mohl v sovětském bloku zjistit pravdu o americké družici, její parametry a vybavení. Vždyť to nevěděli lidé ani v Sovětském svazu, všechno bylo tajné. Okamžitě byla s tímto výrokem seznámena vládnoucí stranická garnitura a v každé zapadlé vesničce pak lidé věděli, že americká družice sice existuje, ale vůbec se nedá srovnávat se Sputnikem. A hlavně se argumentovalo váhou, o přístrojích a následných poznatcích nepadlo ani slovo, protože na palubě Sputniku 1 byla pouze pípající vysílačka.

Žáci si dopisují s NASA

Pro porovnání: Sputnik 1 se dostal do vesmíru 4. 10. 1957, vážil 83,6 kg, z toho baterie 51 kg (61 %), které měly dostatečnou kapacitu pro zásobování přístrojů po 21 dní. Z přístrojů na palubě byly jen dva vysílací moduly, bateriový blok, ventilační systém a čidla teploty a tlaku pro vnitřní regulaci teploty družice.

SSSR – Luna 9 dosedla na Měsíc

Program Luna probíhal v letech 1959-1976 a byl orientován na dosažení a prozkoumání Měsíce automatickými sondami. Zahrnoval 24 misí, z toho 15 úspěšných (průlet kolem Měsíce, snímky odvrácené strany, měkké přistání, satelity Měsíce, televizní vysílání, dopravení vzorků hornin na Zem, Lunochod 1 a 2). Celkový počet misí byl však vyšší. Rakety, které nedosáhly oběžné dráhy Země, nebyly do projektu započítávány, pokud se dostaly a selhaly, byly označeny nic neříkajícím názvem Kosmos + pořadové číslo. Sovětská propaganda v té době nepřipustila žádný neúspěch, havarovaly jen americké rakety.

Kdo by neznal uštěpačného pilota z Hvězdných válek nebo „Indy“ Jonese? Harrison Ford dnes slaví 76. narozeniny

Luna 9 (jinak Lunik 9 nebo 01954) se vydala na cestu k Měsíci 31. ledna 1966 a byla první sondou, která 3. února měkce dosedla na povrch Měsíce, tedy na jiném planetárním tělese než je Země. V rámci svého programu vyslala detailní snímky povrchu.

Ve třech osách stabilizovaná sonda vážila 1 580 kg a z toho automatický přistávací modul 99 kg. Luna 9 představovala hermeticky uzavřený kontejner obsahující radiové vybavení, zdroje energie, vědecké aparatury, kontrolní systém teploty, časovací program přistání a televizní systém. Sondu vynesla čtyřstupňová raketa Molnia z kosmodromu Bajkonur 31. ledna 1966 v 11:41:37 UT. Sonda byla navedena na parkovací dráhu kolem Země. Ještě před startem rakety se nepodařilo uvést do provozu spektrometr gama.

Druhá korekce dráhy byla provedena asi hodinu před přistáním ve výšce 8 300 km nad povrchem Měsíce. V 75 km byl spuštěn brzdící motor. Ve výšce 25 km radar měřící výšku vydal příkaz spouštěcím mechanismům k odhození bočních modulů, k nafouknutí ochranných obalů a k zažehnutí řídících motorů. Při dosažení výšky 250 m byl motor vypnut a snížil rychlost z 2,6 km/s na několik m/s blízko povrchu. Vedle pomocného motoru byla svinutá pětimetrová sonda, která se vymrštila. A tak přibližně ve výšce pěti metrů se nyní zpevněná sonda dotkla povrchu Měsíce a dalším povelem byly odhozeny motory. Zároveň uvedla do činnosti vystřelovací mechanismus, který oddělil přistávací modul od sondy. Obal se při dopadu rozdělil na dva díly a odpadl stranou. Řešení ztlumení při nárazu bylo nápadité. Modul několikrát poskočil, než zaujal díky správnému uložení těžiště stabilní místo v západní části Oceánu bouří nedaleko kráteru Cavalerius. Místo bylo pojmenováno Planitia Descensus. Luna 9 přistála na Měsíci 3. února 1966 v 18:45:30 UT. Veškeré operace před přistáním proběhly bez chyby. Modul byl konstruován tak, aby bezpečně přistál na jakémkoli terénu, i kdyby tam byla silná vrstva prachu. Protože se o povrchu Měsíce nevědělo prakticky nic, panovaly obavy, že se sonda může do měsíčního prachu zabořit třeba také úplně celá.

Zatmění Měsíce bude nejdelší za sto let. Češi jej mohou na obloze sledovat už dnes

Přibližně 250 sekund po přistání Luna 9 začala pracovat. Horní polovina se rozdělila na čtyři části („okvětní lístky“), otevřela se a tak byly vytvořeny opěrné lopatky, které ji stabilizovaly. Sloužily rovněž jako vysílací antény. Pružné antény zaujaly provozní polohu a opticko-mechanické zařízení začalo panoramatické snímkování okolí měsíčního povrchu (celkem tři snímky). Přibližně pět minut po přistání začal první v historii přenos dat z Měsíce na Zemi. Slunce však bylo pouze 30 minut nad obzorem, tak se práce naplno rozběhla až druhý den. Lanka, visící z antén, pomáhala určit vertikálu na fotografiích.

FOTO: Kosmické závody

Kosmické závody - Luna 9 – wikipediaKosmické závody - Explorer – 1 – Vatican Observatory FoundationKosmické závody - Explorer – 1 – wikipedieKosmické závody - Explorer 1 na špici rakety, vlevo kryt – YouTubeKosmické závody - Explorere 1 – schema – robinsonlibrary
Další fotky
Kosmické závody - Fotografie měsíčního povrchu – RussianSpaceWebKosmické závody - Luna 9 přistává – geschichteinchronologie.comKosmické závody - Luna 9 přistává – The Robinson LibraryKosmické závody - Luna 9 vysílá – Zoom magazin – iPrimaKosmické závody - Měkké přistání – Lunar PioneerKosmické závody - OLYMPUS DIGITAL CAMERAKosmické závody - JUPITER C #29 LIFTOFF JANUARY 31, 1959 REF: 59K-2325-6 (MIX FILE)Kosmické závody - Nosná raketa Molnija-M – wikioediaKosmické závody - Raketa Molnija-M – Der OrionKosmické závody - Schema přistání – RussianSpaceWebKosmické závody - Snímek povrchu Měsíce – Universe TodayKosmické závody - Sputnik 1 – wikipediaKosmické závody - Van Allenovy pásy – Stoplusjednicka.czKosmické závody - Wernher von Braun u modelů amerických nosných raket – actual

Vyhodnocením fotografií vznikl panoramatický obraz v blízkosti sondy, na němž byly vidět nedaleké skály a 1,4 km vzdálený horizont. Sonda vyslala celkem šest radiových vysílání v celkové délce 8 hodin a 5 minut. Také se potvrdilo, že povrch Měsíce je dostatečně pevný, aby měsíční modul nezabořil do prachu.

 

Včera, 15:25
Více než tři tisíce metrů vysoké zasněžené hřebeny jihoamerických velehor And, nejdelšího horského pásma na...
Včera, 14:00
Středověké vojenské ležení, kdesi v Uhrách. Tak, jak zcela nepochybně vypadalo, vždyť filmoví tvůrci se...
Včera, 10:20
Komerční článek
Kvůli šíření nového typu koronaviru zakázal ministr zdravotnictví vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí...
Včera, 10:20
Fenomén chataření a chalupaření se rozvinul v Československu za normalizace, i když trampování a pobyt...
Včera, 08:20
Do paměti televizních diváků se nesmazatelně zapsal jako knížepán z pohádky Princezna ze mlejna nebo...
2.6.2020
Duchovní život našich předků před přijetím křesťanství byl velmi pestrý. Nebyli tak negramotnými a nekulturními...
2.6.2020
Člověk si otázku „proč“ klade od úsvitu dějin. To je jistě chvályhodné, ale svět dokážou...
2.6.2020
Přijedete-li do Hořic, malebného městečka na půli cesty mezi Hradcem Králové a Jičínem, omámí vás...
2.6.2020
Pamatujete si slavnou scénu z trezorového filmu Karla Kachyni Ucho, kde svou životní roli zahrála...
2.6.2020
Dnes si asi sotva představíme, jak obtížné bylo navázat spojení s někým vzdáleným, když předtím bylo...
1.6.2020
Záhadná smrt devíti členů Djatlovovy výpravy, která měla za cíl v únoru 1959 vystoupat až...
Reklama