Christine (Christa) Schröderová takové ambice neměla, protože její memoáry vyšly až po její smrti. Jako Hitlerova sekretářka měla unikátní příležitost stát přímo u zrodu jeho dějinných rozhodnutí a zároveň se ale musela s touto svou úlohou i vnitřně vyrovnat. Což se jí úplně nepodařilo. Ale to by se nepodařilo asi nikomu.
Jedna z Hitlerovi nejbližších osob se narodila se 19. března 1908 v Dolním Sasku, v malém městě Hannoversch Münden. Po smrti rodičů se přestěhovala do města Nagold, kde již 19,5 % obyvatel v roce 1924 volilo NSDAP, zatímco průměrně to v celém Německu bylo 6,5 %. Později se Schröderová přestěhovala do Mnichova, kde našla zaměstnání u SA jako stenotypistka. S Hitlerem se seznámila počátkem roku 1933, právě v té době, kdy byl zvolen kancléřem. Hitler si ji oblíbil a v červnu téhož roku jí nabídl místo osobní sekretářky, které přijala.
Schröderová potom byla ubytována a pracovala ve „Vlčím doupěti“ (Wolfsschanze) poblíž Rastenburgu (nyní Polsko), v jednom z několika velitelství Adolfa Hitlera na východní frontě. Přísně tajné sídlo, vysoce zabezpečené a střežené jednotkami SS, bylo postaveno po zahájení operace Barbarossa, přepadení Sovětského svazu, v roce 1941. Naposledy v něm byl Hitler se svým štábem 20. listopadu 1944, pak řídil vojenské operace z posledního velitelství, z Führerbunkeru nedaleko říšského kancléřství v Berlíně, kam s ním přesídlil i jeho personál, tedy i Christine Schröderová. Před koncem dubna 1945 Hitler potom pravidelně obědval spolu se Schröderovou a její kolegyní, hlavní sekretářkou Johannou Wolfovou.
Ke konci války, 20. dubna 1945, kdy už probíhala bitva o Berlín, nařídil Hitler Schröderové, Wolfové, pobočníkovi Albertu Bormannovi, mladšímu bratrovi Martina Bormanna a několika dalším opustit Berlín a odletět do Obersalzbergu v Bavorsku. Přesun byl proveden během následujících tří dnů pomocí letadel Hitlerovy osobní letky. Zatčena byla 28. května 1945 u Berchtesgadenu a ve vězení vyslýchána francouzským důstojníkem Zollerem, který sloužil v 7. americké armádě. Na svobodu se dostala 12. května 1948. Po válce Schrödrová pracovala jako sekretářka u stavební firmy v Mnichově, kde také 28. června 1984 zemřela ve věku 76 let.
Své zážitky během zaměstnání u Vůdce potom Schröderová popsala v knize „Er war mein Chef“, vydané v roce 2002. Její anglický překlad s podtitulem „Vzpomínky sekretářky Adolfa Hitlera“ (The Memoirs of Adolf Hitler’s Secretary) byl vydán ve Velké Británii v roce 2009. I když jim nutně nechybí osobní zabarvení, jsou historicky cenné jako důležité svědectví pocházející z Vůdcova nejbližšího okolí.
