Kostelík sv. Maří Magdaleny z roku 1693 pochází z dílny stavitele Kryštofa Dienzenhofera, který ve své době platil za absolutní špičku a jeho díla jsou vrcholem nejen české, ale i evropské barokní architektury. Kvůli stavbě kostelku na Skalce odjel pro inspiraci nastudovat skalní kapli v jižní Francii do Aix-en-Provence, kde údajně Maří Magdalena žila.
Po návratu na Skalce vybudoval dílo, které patří mezi nejhodnotnější barokní stavby u nás a ve své původní podobě bylo zcela rozkošné. Na venek bachratý, elipsovitý kostelík uvnitř ukrýval svatyni, imitující krápníkovou jeskyni. Podlaha byla dlážděna malými oblázky z Berounky. Vedle kostela vznikl současně i klášter a poustevna. Areál se stal významným poutním místem a v roce 1889 k němu byla z Řevnic zavedena historicky třetí turistická cesta Klubu českých turistů.
Neúcta a devastace
Jeho podoba vzala bohužel i přes snahy o rekonstrukce časem za své. Naprostá devastace přišla po roce 1948, kdy se z areálu staly prakticky rozvaliny a na kostelíku vznikla v důsledku těžby železné rudy obrovská trhlina. Interiér byl odvezen do kostela v Mníšku, ale leccos se ztratilo. Vnitřní krápníková výzdoba byla zničena.
Až v osmdesátých letech se kostel dočkal částečné opravy. Došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce. V roce 1993 byla dokončena obnova fasády, která je však dnes opět oprýskaná.
Co bude s kostelíkem rozhodnou volby
Situace je v současné době jistě mnohem lepší, než dříve, vyhráno ovšem zdaleka není. “Musíme ten kostel znovu opravit, minimálně zvenku. Budem na to ale potřebovat projekt a vyjádření. To bychom chtěli zrealizovat v příštím roce,” řekla vedoucí odboru správy majetku a investic Pavla Duchoňová.
Podle ní je kostelík objektem v majetku města a jako historická budova spadá do jednání s památkáři. Jak celá věc dopadne bude podle ní záviset na příštích zastupitelích, neboť realizace oprav kostela tak přijde na řadu až po komunálních volbách. “Rekonstrukce jsou tak rozsáhlé, že se pohybují v řádech desítek milionů korun a na to nám nikdo ani korunu nedá. Dotace prakticky nejsou a památkáři, ač chtějí, aby bylo vše dělané podle jejich požadavků tak samozřejmě žádné příspěvky nedávají,” posteskl si vedoucí technického úseku Jaroslav Vyskočil.
Kapličky se povedlo zachránit
Přesto bylo v areálu již odvedeno spoustu práce. Klášter byl postaven na rozvalinách prakticky znovu, podařilo se opravit dvě třetiny jeho interiéru, které jsou nyní používány pro výstavní účely, koncerty, svatby, školy, slavností příležitosti. Největším dosavadním úspěchem je realizace opravy kapliček křížové cesty, na které se podařilo sehnat peníze i díky veřejné sbírce.
Kvůli jejich špatnému stavu je bylo nutné opravit z celého areálu nejdříve, některé se rozpadaly, byly podmáčené a hroutily se. Nemalé jsou i náklady na údržbu areálu, které se pohybují kolem půl milionu korun ročně. Nejvyšší jsou po zimě, kdy je celá plocha rozrytá od prasat.
Co bude s hostincem je ve hvězdách
V areálu jsou další dva objekty, zřícenina hájovny a rozpadlý zájezdní hostinec. Pozůstatky hájovny byly v rámci možností stabilizovány, ačkoliv z něj moc nezbylo. Co bude s bývalým hostincem je ve hvězdách. Budova je ve velmi špatném stavu. Dříve sloužil jako zázemí pro ubytování mnoha pocestných, Skalka bývala značně oblíbeným, živým poutním místem.
Prostředí si drží své kouzlo
Místem setkávání je ale i dnes. Konají se zde svatby, koncerty, je turistickou křižovatkou. Někdo sem chodí i jen tak na procházky, někdo si přijde odpočinout, potkáte zde výletníky, cyklisty nebo i koňaře.“Je to hezké, příjemné, kulturní prostředí a nechceme ho komercializovat. Chceme jej udržet, aby bylo otevřené všem, ale aby se zde zachoval klidný jednoduchý ráz, pro který sem lidé chodí,” říká Pavla Duchoňová.
Jak baroko ovlivnilo Českou krajinu?
Barokní doba nepřinesla jen buclaté andělíčky a okázalé stavby, zasloužila totiž i o malebnost a krásu české krajiny.“V Baroku začíná víc rezonovat již v předchozích stoletích vzniklá idea, že svět, potažmo i krajina, je Bohem stvořena nejen k užitku, ale skrze svojí latentní krásu manifestuje také další záměry svého Stvořitele. Tenhle vývoj je vidět mj. i na evoluci zahrad kolem šlechtitckých sídel od dob renesance. V baroku se pak snaha reflektovat krásu krajiny dostává i mimo tyto uzavřené oblasti a expanduje do otevřené krajiny a na venkov. Tvůrci se pokoušejí vyzdvihnout krajinu na estetický objekt a akcentovat její vnitřní řád a hierarchickou skladbu např. tím, že se podílí na částečné modelaci jejího kompozičního řešení (práce s krajinnými celky, s proporcemi prolínajících se krajinných plánů, alejí, cest) nebo významovým podtržením vybraných míst (např. kaplička na dobře viditelném kopci, Boží muka u cesty jako dominantní veritkála mezi poli). Ač je vše komponováno v podstatě uměle, většina z těchto celků nepostrádá určitou přirozenost až harmoničnost, která svědčí o mimořádné vizuální citlivosti barokních plánovačů a jejich zájmu o přírodní formy a kulturu životního prostředí obecně,“ popisuje Karel Řepa, učitel z Jihočeské Univerzity. Staří mistři geniálně kombinovali umění s přírodou a areál Skalka je toho typickým příkladem.
