Romance i tragédie, vzpomínky a informace o přelomových událostech mohou být zapsané v malované výzdobě starých almar. Přečíst je dokáže ten, kdo rozumí jejich symbolice. Muzeum Mladoboleslavska otevřelo výstavu, která příběhy z almar přiblíží široké veřejnosti. Potrvá do konce letošního roku.
Tulipán symbolizuje muže. Růže zastupuje ženu. Ptáček nebo jelen značí svatbu. Psi představují věrnost. Panna Marie zajistí ochranu. Vypadá to jednoduše, ale úplně jednoduché to není. Vzájemná kombinace symbolů a barevnosti na nábytku umí vyprávět mnohem složitější příběh. „Naše nová výstava vás naučí dívat se na staré truhly a almary novým pohledem. Jejich dekor má hlubší význam a rozhodně není jen na ozdobu,“ říká ředitelka muzea Kateřina Jeníčková.
Ve sbírkách Muzea Mladoboleslavska je historických almar několik desítek a k nim další desítky truhel, židlí i postelí. Většina nábytku pochází z první třetiny 19. století. Nejstarší exemplář je datován rokem 1777. Mnoho starších almar ani není. Jde totiž o kus nábytku, který se do lidového prostředí rozšířil právě až v 18. století. Na výstavě se objeví sedm almar a dvě malované truhly. Další lidový nábytek je k vidění i ve stálých expozicích muzea. Exponáty byly vybírány tak, aby co nejlépe reprezentovaly jednotlivé typy nábytku, jako byly prádelníky, misníky a chlebníky nebo koutnice, a zároveň vyprávěly celou škálu příběhů. Při výběru muzejníci museli přihlédnout také ke stavu vzácných sbírkových předmětů. Některým by plánovaná dlouhodobá prezentace mohla uškodit.
Je pojizerská výzdoba nábytku něčím výjimečná?
„Asi každý kraj by za nejkrásnější malované almary označil ty své. Nicméně je faktem, že malovaný nábytek, který vznikal právě u nás v Pojizeří a také na Turnovsku a v Podkrkonoší, je odborníky etnology skutečně řazen mezi nejkrásnější. Výmalba zdejšího nábytku je tak originální, že na první pohled lze rozeznat pojizerskou almaru nebo truhlu,“ vysvětluje autor výstavy a kurátor sbírky nábytku Pavel Sosnovec.
Pro Boleslavsko bylo od přelomu 18. a 19. století typické tzv. obláčkové zdobení. Šlo o celoplošný složitý dekor, který měl připomínat mramorování. Obvyklá barevnost byla modrá nebo modrozelená. Mladší variantou obláčkových almar byly almary kartounové zdobené drobnými kvítky, inspirovanými látkami s květinovým potiskem, které vyráběly zdejší textilky.
Společně s Almara Stories zahájí 29. dubna v muzeu ještě další dvě výstavy. První – Být, či nebýt … ochotníkem! – bude věnována ochotníkům z Boleslavska. Muzeum ji připravilo k příležitosti 180. výročí prvního ochotnického představení odehraného v Mladé Boleslavi.
Druhá výstava – Mladoboleslavský graduál Janíčka Zmilelého z Písku – představí rukopisný liturgický zpěvník z počátku 16. století. „Graduál je jedním z nejvzácnějších předmětů, které ve sbírkách máme. Obsahuje více než 400 pergamenových listů bohatě zdobených iluminacemi Janíčka Zmilelého z Písku. Bohužel jde o dílo, které v podstatě není možné vystavit. Především světlo by mohlo nevratně poškodit zatím velmi dobře zachované iluminace, nezřídka vytvořené i s využitím plátkového zlata,“ doplňuje Pavel Sosnovec. Na nádvoří hradu proto budou umístěny panely s fotografickými reprodukcemi vybraných částí graduálu doplněnými jeho příběhem a některými zajímavými detaily. Všechny výstavy budou k vidění do jara příštího roku.
Zdroj: Pavel Šubrt, SM Mladá Boleslav