Sluneční lázně zejí prázdnotou
Na prázdné budovy upozorňuje mimo jiné webová stránka Prázdné domy, kam mohou lidé zasílat tipy na domy, které jsou prázdné, je třeba je zachránit, jsou v rekonstrukci nebo zanikly. Prázdnotou zejí například Sluneční lázně v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi, pocházející z 18. století, kdy brandýský nadlesní Josef Neumann v roce 1818 objevil minerální železitý pramen a nechal lázně postavit. V roce 1934 se z lázní stal vodoléčebný a elektroléčebný ústav, během války objekt sloužil coby lazaret wehrmachtu, v 50. letech tam byly ubytované korejské děti, následně jazyková a odborná přípravka pro zahraniční studenty. Majitelem je město, podle webu Prázdné domy se neví, co s budovou bude.
„Ve spojení s přilehlým sportovištěm a letním kinem by se však po kompletní rekonstrukci mohlo jednat o hezké sportovně-rekreační centrum,“ uvádí portál. „Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav o objektu Slunečních lázní průběžně jedná s potenciálními zájemci a investory, avšak o konkrétním využití není ještě rozhodnuto,“ uvedla pro Náš REGION Zdeňka Tichá z místní radnice. Prázdný je také někdejší hostinec (předtím škola) v Zelenči, která jej vlastní, po roce 1989 o něj přestal být zájem, neboť byla zrušena silnice přes Mstětice a byl vybudován obchvat.
Nejistý osud má i bývalá Občanská záložna
Náš REGION již podrobně informoval o chátrajícím zájezdním hostinci Na Barborce v Praze – Dolních Počernicích, který patří soukromému majiteli a od roku 2016 je kulturní památkou. Na první pohled je vidět, že je mimo provoz. „Počátky areálu lze hledat již v 16. století, současná podoba pochází z 18. století, silně je spjata s rozvojem silniční poštovní sítě v Čechách,“ uvádí katalog Národního památkového ústavu. Portál Prázdné domy zase uvádí, že dle dostupných informací strávila noc v Barborce při cestě do Prahy dokonce císařovna Marie Terezie.
Nejistý osud má i Občanská záložna v Kostelci nad Labem z roku 1862, vlastní ji společnost Stará záložna a v roce 2004 byla prohlášena kulturní památkou. „Budova bývalé záložny stojí na rohu náměstí a spolu s radnicí, stojící na opačné straně téhož bloku náměstí, tvoří hezký celek. Přestože má opravenou střechu, postupně chátrá. Byla postavena jako výrazná budova s věžičkou, balkony a zdobnou fasádou,“ uvádí portál Prázdné domy.
Oprava bývalých šlechtických sídel je nákladná
Ve špatném stavu jsou i zámek a pivovar Zdiby, o čemž jsme v minulosti také informovali. Po roce 1608 stávala na místě renesanční tvrz, která byla na raně barokní zámek přestavěna v letech 1659 až 1669. Od roku 1877 objekt vlastnili Marie a Martin Stejskalovi, pivovarníci ze Smíchova. Majetek (vyjma doby, kdy byl znárodněn) zůstává v rodinné linii. „Pamatuji si, když majitele zámku v 50. letech vystěhovávali,“ uvedla starší paní, když jsme okolí zámku navštívili. Pivovar, který byl provozován u zámku dávno předtím, si už nepamatuje.
„Po znárodnění se ze zámku stala zemědělská škola, v části bydleli lidi, poté tam bylo nějaké hudební vydavatelství, a tím to začalo jít z kopce, od té doby se to nijak nelepšilo, ba naopak, majitelé se střídali,“ říká. Objekt nebyl doposud zrekonstruován kvůli tomu, že by to bylo příliš nákladné. Veřejnosti je však zpřístupňována zahrada – Stejskalův dvůr, kde se konají různé akce.
Chátrá také zámek Brnky, nacházející se na katastrálním území Zdib. Podle informací portálu Prázdné domy je majitelem Sdružení pro obnovu a provozování zámku Brnky. Zámek má dokonce svou vlastní webovou stránku, která upozorňuje na mizející památky – uvádí, že ves Brnky k roku 1233 byla majetkem Svatojiřského kláštera na Pražském hradě.
Existují i dobré konce
Je třeba říci, že existují i dobré příklady, jak nenechat budovy chátrat. V Máslovicích „vyroste“ z někdejší hospody nový kulturní dům, v objektu bývalého cukrovaru v Čakovicích jsou zase například ubytovny nebo půjčovna nábytku. Jak již Náš REGION informoval, městská část Běchovice dostala od hlavního města účelovou dotaci 10 milionů korun na rekonstrukci kulturní památky Stará pošta, což bývalo selské stavení, využívané jako přepřahací stanice pro poštovní vozy na cestě mezi Prahou a Kolínem. Objekt začal být méně využíván v 19. století, poté převážně chátral.)
Na Žižkově rozesílali majitelům dopisy
Některé objekty chátrají z důvodu nedostatku peněz na opravy, jiné z nezájmu, další kvůli možným spekulacím – každý případ je třeba posuzovat jednotlivě. Jedno je jisté – od roku 2014 je účinný nový občanský zákoník, na základě kterého může být soudně zabavena nemovitost, která chátrá, protože se o ni majitel nestará. Může propadnout ve prospěch státu nebo obce. Podle pražského zastupitele a bývalého místostarosty Prahy 3 Matěje Stropnického mohou obce i městské části částečně pomoci tomu, aby na jejich území budovy nechátraly a nezely prázdnotou. „Aby se ta desetiletá lhůta, daná zákonem, mohla objektivně změřit, je potřeba, aby samosprávy, které k tomu mají nejblíže, informovaly vlastníky o tom, že zákon existuje, platí a průkazně zahájily, že lhůta běží,“ uvedl pro Náš REGION.
A přidal příklad z pražského Žižkova. „Na podzim 2013, tedy krátce předtím, než novelizovaný občanský zákoník práce začal být účinný, jsem na úřadu nechal zpracovat soupis opuštěných či nějak chátrajících nemovitostí na území Prahy 3. Všem vlastníkům jsem zaslal zdvořilý dopis s informací, že zákon vstupuje v účinnost, dopisem jim začíná běžet lhůta a my se tím jako městská část budeme moci případně prokázat v nějakém soudním sporu. Doplnil jsem i informaci, že městská část má program obnovy a rozvoje, ze kterého je možné přispívat na rekonstrukce, nabídl jsem jim tedy i pomoc, nebyla to jen ‚výhrůžka‘, text nebyl konfrontační. Rozeslal jsem asi 40 dopisů, odpověděla mi tak polovina majitelů, asi dvě třetiny z nich uvedly, že na tom pracují a nebrání se jednání, jiní napsali, že děkují za informaci, další, že do toho městské části nic není, zbytek nereagoval,“ řekl Stropnický.
„Každý, kdo v Praze 3 vlastní chátrající nebo neobydlený objekt, to od roku 2014 ví a v roce 2024 může, pokud se k tomu rozhodne, městská část konat,“ dodal. Stejně podle něj může oslovit majitele takových objektů každá obec či městská část.
