Železnice by nikdy nebyla tím, čím dnes je, kdyby se před více jak dvěma stovkami let v Anglii neobjevila první lokomotiva. Jaký byl začátek železniční dopravy a jak rychle pokračoval rozvoj v našich končinách?
Parní lokomotivy stály na počátku 19. století u faktického zrodu a rozvoje železnice. Ano, byly tehdy sice pokusy s koňským pohonem, ale ten byl odsouzen k zániku už prakticky od svého začátku. Tento neefektivní pohon měl být zkrátka překonán.
První parní lokomotivu představil v roce 1804 Brit Richard Trevithick. Jeho lokomotiva byla první na světě, která se pohybovala vlastní silou a ač nebyla žádným složitým strojem, na tehdejší dobu byla skutečným skvostem. Za otce lokomotiv je však považován George Stephenson, který postavil parní stroj nazvaný Locomotion v roce 1825. Za čtyři roky postavil další, tentokrát s názvem Rocket. Ten už byl schopný jet na tu dobu neuvěřitelnou rychlostí 20 km/h. K této lokomotivě je potřeba ještě dodat, že při rychlostních zkouškách dosáhla dokonce rychlosti 46 km/h.
Která lokomotiva byla první u nás?
Parní lokomotivy se samozřejmě postupně dostaly i do Rakousko-Uherska, netrvalo dlouho a na přelomu 30. a 40. let 19. století začala se stavbou železničních tratí společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda. Provoz slavnostně zahájila 6. června 1839 na úseku Vídeň–Břeclav. Tento provoz zahájila parní lokomotiva Moravia.
Kdy vznikly ČSD?
Po první světové válce došlo k rozpadu Rakousko-Uherska a ke vzniku několika nových států na jeho troskách. Jedním z nich byla i nová Československá republika. Ihned po vzniku republiky vznikly i Československé státní dráhy (ČSD), které převzaly síť bývalých rakouských c. k. Státních drah a Maďarských státních drah. Ačkoliv se uvádí, že ČSD vznikly spolu s republikou, tedy 28. října 1918, není to tak zcela pravda. Z daného období totiž neexistuje žádný záznam, vládní výnos či zákon, který by jejich vznik potvrzoval.
Lokomotivy byly problémem
Určitým milníkem ve vzniku ĆSD tak může být datum 30. října 1918, kdy byl prvním železničním ředitelem jmenován Ing. Jan Bašta, který byl do té doby zaměstnancem c. k. Rakouských státních drah. Hned od začátku musel ale řešit mnoho problémů, tím největším byl pravděpodobně veliký nedostatek lokomotiv, především pro rychlíkové vlaky. Jediným štěstím bylo, že se na území republiky nacházelo hned několik firem, které se zabývaly železniční výrobou jako například První Českomoravská továrna na stroje nebo Škoda Plzeň. Není bez zajímavosti, že druhá jmenovaná vyrobila pro ČSD, průmysl i na vývoz mezi lety 1920 a 1958 3 247 parních lokomotiv 68 různých typů.
Do dalších osudů už ale promluvila druhá světová válka a rychlý rozvoj motorových a posléze i elektrických lokomotiv.
