Výtoňský železniční most je kulturní památkou tvořící panorama Prahy, která je zapsaná na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od chvíle, kdy o mostu natáčel Honza Tuna v akci! první díl, uplynuly už více než tři měsíce. Od té doby proběhlo technické kolokvium, které mělo ukázat, jestli je lepší historicky velmi cenný most zachovat, nebo ho nahradit novým. A Honza Tuna také vyzpovídal světově uznávané experty na mostní konstrukce, kteří na rozdíl od českých odborníků tvrdí, že tento most opravit jde. Stejně, jako další významné mosty po celém světě.
Před konáním kolokvia ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který bude mít v osudu kulturní památky poslední slovo, prohlásil, že posoudit to mají odborníci. „To je ale opravdu na posouzení odborníků. To, jestli a za jakých okolností je možné tu konstrukci obnovit a s jakou životností,“ uvedl Kupka.
60 let rzi
A tak přinášíme stanoviska dvou světově uznávaných švýcarských odborníků. Oba byli členy zmíněného technického kolokvia. A oba stav vyšehradského železničního mostu dobře znají. Oba se shodují, že most je velmi zanedbaný. „Neviděl jsem mnoho míst, kde by most podobné hodnoty záměrně neudržovalihl,“ řekl Dr. Andreas Galmarini, výkonný ředitel, WaltGalmarini. „Je ve špatném stavu, to je tedy pravda, a má mnoho míst s poměrně vysokou korozí,“ konstatoval prof. Eugen Brühwiler. Není se co divit, poslední kompletní antikorozní nátěr na něm předchůdce Správy železnic provedl v roce 1957, tedy před neuvěřitelnými 66 lety.
Oba uznávaní experti se však shodují, že vyšehradský železniční most je možné zachránit a že to není tak složité, jak se někteří představitelé Správy železnic snaží přesvědčit veřejnost. „Zachování stávajícího železničního mostu je technicky možné s tím, že se splní požadavky zákonných předpisů a umožní to dlouhé využívání (mostu) do budoucnosti,“ shrnul prof. Brühwiler. „V některých částech jsou desky zkorodované, takže v těchto částech budeme muset buď vyměnit konstrukce, nebo přidat nový materiál a nýty,“ popsal názorně přímo na jednom z rezavých míst mostního oblouku Dr. Galmarini. „Také budeme muset samozřejmě železné pláty velice dobře vyčistit a nanést nový nátěr. Nedostatek nátěru způsobuje to nejhorší možné poškození,“ dodal.
Ono to jde
Správa železnic ale potřebuje, aby mostovka, tedy ta část mostu, po níž vlaky přímo jezdí, snesla daleko větší zatížení. A proto je prý třeba most nový. To je však řešitelný problém. „My jsme dnes schopni zvětšit a zlepšit tuhost této mostovky pomocí prvků, které se vyrábějí z nového materiálu bez toho, aby se zvyšovala vlastní váha nosné konstrukce,“ vysvětlil prof. Brühwiler. „Dohodli jsme se, že opravy a nový korozní nátěr, to vše je možné a zcela nezbytné. Není to jednoduché, ale jsme inženýři, strojaři, statici. To je naše práce, je to náš úkol,“ řekl při prezentaci závěrů kolokvia prof. Brühwiler. „Budeme muset výrazně zapracovat na mostovce, také můžeme vyrobit nový druh konstrukce pražců, abychom snížili hlučnost mostu,“ dodal Dr. Galmarini.
To, že je historicky cenný železniční most zachranitelný, přiznává dokonce i šéf komise, která vybrala návrh na most nový. „Most je zachranitelný, konec konců už návrh SUDOP uvažoval s určitým množstvím výměny prvků, poměrně velkým. Takže pokud lítáme do vesmíru, tak asi jsme schopni zachránit mostní konstrukci,“ řekl prof. Pavel Ryjáček, předseda hodnotící komise a vedoucí katedry ocelových a dřevěných konstrukci Fakulta stavební, ČVUT.
Pokud se zmiňované opravy provedou, most může dál fungovat dlouhá léta. Dokonce to ani nemusí být tak drahé, jak tvrdí někteří zastánci nového mostu. „Dospěl jsem k názoru, že co se týče únavy (materiálu), tady žádný problém vlastně není. Tento most bude moci být provozován jako železniční i v daleké budoucnosti. To zachování bude levnější v porovnání s vybudováním nového mostu. Také to zachová kulturní hodnoty,“ dodal prof. Brühwiler. „Ve Švýcarsku máme most, u kterého také mělo dojít k navýšení kapacity. Zachránili jsme starý most a na straně postavili most nový, abychom zvýšili kapacitu, a udrželi ho na mnoho dalších let,“ popsal Dr. Galmarini. S přístavbou nenápadné moderní konstrukce vedle stávajícího mostu nemají problém památkáři. A podle posledních informací ani samotné UNESCO. Do soutěže na nový most se takový projekt přihlásil, bohužel nepostoupil ani do druhého kola. Co dost možná stojí v pozadí za protlačováním stavby nového mostu tuzemskými odborníky? Sledujte už brzy na nové celoplošné televizi A11.
Zdroj: Jan Tuna, televize A 11
