Fenomén známý jako via ferrata či Kletterstig je známý po celém světě. Jeho kolébkou jsou italské Alpy, ale rozhodně za nimi nemusíte cestovat tak daleko. Jedná se o profesionálně připravené cesty vyznačené kovovými lany připevněnými ke skále. Za pomoci speciálního postroje vybaveného karabinami může takovou cestu vzhůru po skále zdolat i téměř úplný nesportovec. Několik míst k vyzkoušení zajištěného lezení najdeme i ve vzdálenosti do hodiny a půl od Prahy. Potenciálnímu lezci v hledání ferrat může pomoci hned několik specializovaných webů, shromažďujících souřadnice i recenze mnoha cest v České republice i ve světě.
Kdo jednou zkusí – chce znovu. České Švýcarsko, Slánská hora, Děčín, Bechyně, Tábor, Bečov nad Teplou….. to je jen několik málo typů na lezení po zajištěných cestách v České republice. Do dvou hodin cesty autem je takových cest nespočet i za hranicemi, konkrétně v blízkosti Žitavy, Drážďan, Bad Schandau nebo Budyšína.
Největší nabídka zajištěných cest různé náročnosti je na oblíbené ferratě v Děčíně. Pastýřská stěna v Děčíně je skvělým typem na výlet pro celou rodinu nebo kolektivní team building. Ve vzdálenosti cca 150 metrů od ferraty je možné si zapůjčit kompletní vybavení nutné pro výstup.
Písemně doložitelná historie evropských zajištěných cest se začala psát na konci patnáctého století, konkrétně v roce 1492, kdy francouzský král Karel VIII. požádal důstojníka své armády, aby mu bezpečně zajistil výstup na dvoutisícový Mont Aiguille. Bez zajištěných úseků by to nebylo možné a pusté skalní pilíře byly považovány za nedostupné. Za pomocí lan, žebříků a kovových háků byl výstup uskutečněn, na vrcholku hory pak byly dokonce vztyčeny tři kříže a odsloužena mše.
V devatenáctém století dochází k výstavbě ocelovými lany zajištěných cest v německých a rakouských Alpách. V roce 1843 byla pod taktovkou Fridricha Simony postavena první zajištěná cesta, vedoucí na Dachstein. Roku 1869 se do historie lezení zapsali tři nadšení vlastenci a horolezci bratři Thomas, Rupert a Michel Groderovi. Téměř dva měsíce zatloukali kramle, sekali umělé stupy na Grossglockner a 5. srpna byla zajištěná cesta otevřena. O čtyři roky později byla tímto způsobem zpřístupněna nejvyšší hora Německa, Zugspitze. Jednalo se ovšem jen o několik málo počinů, motivovaných romantickým zájmemo přírodu a krásy vlasti.
Počátek moderních zajištěných cest je spojen s první světovou válkou. Italská fronta se táhla přes skalnaté hřebeny Dolomit a Julských alp Alp vzdušnou čarou o délce téměř 380 kilometrů. Zásobování a strategické přesuny vyžadovaly vybudování přístupových cest. Rakouští i italští vojáci tak budovali ve stěnách dolomitských vrcholů žebříky, dolovali galerie a tunely a exponovaná místa opatřovali lany. Mnohé ze současných sportovních ferrat jsou na místech starých vojenských zajištěných cest.
Zájem dnešních turistů stojí za masovým šířením ferrat a zvyšování počtu zajištěných cest všude po světě. V nabídce jsou cesty, které si užijí maminky s dětmi i adrenalinové lezecké zážitky pro sportovce a milovníky dobrodružství. Doba lezení se pohybuje od několika desítek minut po celodenní lezecké výzvy. Odměnou je vždy pocit vítězství nad skálou, a především fenomenální výhled, který si z běžné vyhlídky prostě nikdy neužijete.
