Neuvěřitelný šok zažila paní Olga F. (50) počátkem srpna v ranním spoji společnosti Arriva cestou z pražského Zličína do nedaleké vesničky Lužce. Nejdříve byla svědkem hrubého jednání řidiče s postarší dámou, která do autobusu nastupovala před ní. Ta si dovolila řidiče upozornit na to, že po ní chce víc peněz, než by měl, přestože má lítačku. „Nehádejte se a postupujte dál do vozu!“ zakřičel na ní po krátké diskuzi nakonec řidič, paní se lekla a pokračovala dovnitř. Po usednutí si začala stěžovat své kamarádce, že tohle se jí děje často, že tento řidič si říkává o víc peněz, než by měl, a že na všechny jenom křičí.
Paní Olga, která měla na tomto spoji 311 již také několik nepříjemných zážitků, jí začala radit, ať si stěžuje, ať to tak nenechá. Řidič, který to slyšel, se proto rozhodl, že jí na zastávce v Lužcích za trest nezastaví. „Jakmile projel zastávkou bez zastavení, upozornila jsem ho, že chci vystupovat, ale on se začal vymlouvat na to, že mimo zastávku už to nejde. Začal mi nadávat do blbých krav a že jsem nebyla připravená vystupovat, protože tam prý chrápu,“ popsala Našemu regionu. Cesta hrůzy pro ni tak skončila až v další zastávce, ve tři kilometry vzdálené obci Kozolupy. Řidičovo chování bylo natolik otřesné, že dva mladí muži ze stejného autobusu po příjezdu do Kozolup doběhli domů pro auto a odvezli paní Olgu zpět do Lužců, aby nemusela šlapat celou cestu pěšky. Spolu s ní odvezli ještě další cestující, kterou potrestal řidič i s paní Olgou.
To, že se specificky tento řidič chová k cestujícím neurvale dlouhodobě, potvrdil i osmatřicetiletý Ondřej P., který tímto spojem jezdí pravidelně. „Je to divný člověk. Vzpomínám si, jak jednou v zimě, když byla v autobuse strašná zima, tak na kluka, který ho poprosil, jestli by nemohl zatopit, křičel na celý autobus, že je rozmazlený,“ kroutí hlavou Ondřej.
Na nezdvořilé chování jiného řidiče z Arrivy, tentokrát v Sušici, narazila také v polovině srpna seniorka Alžběta K. Hlasitě jí tenkrát vynadal, že příliš dlouho hledá v peněžence drobné a zdržuje.
Ticho po pěšině
Právě senioři a lidé bez auta, pro které jsou autobusy jedinou možností dopravy, bývají obětí arogantního chování některých řidičů nejčastěji. Urážky a ponižování obvykle pokorně spolknou. Bojí se totiž, aby se vůbec měli jak dostat k lékaři nebo na nákup. Paní Olga se ale s podobným hulvátstvím smířit nehodlala a napsala společnosti Arriva stížnost. Doufala, že Arriva ve vlastním zájmu okamžitě zjedná nápravu. Mýlila se.
Manažerka provozní oblasti z Arrivy Alexandra Fortuníková, která se stížností zabývala, jí odpověděla ve třech větách. Poděkovala paní Olze za podnět, oznámila jí, že předala její dopis k vyjádření samotnému řidiči, a uvedla také, že jejich řidiči jsou každý rok proškolováni o silničním provozu a tarifu. Nic víc. Žádná omluva, žádný popis toho, jak budou řidičovo nevhodné jednání dál řešit.
Řidič samozřejmě vše popřel. Prý nebyl vůbec sprostý a pokud mluvil poněkud hlasitěji, tak jenom kvůli hluku motoru. Rozhodně ale prý na nikoho nekřičel. A co se týče toho, že nezastavil? „Snížil jsem rychlost autobusu na téměř zastavení. Po zjištění faktu, že žádný cestující nereaguje na zastávku, kdy na zastávce samotné nebyli žádní potencionální cestující připraveni k nástupu, jsem pomalu rychlost z předešlé rychlosti asi 20 km/h začal zvyšovat s tím, že žádný z cestujících na dané zastávce Lužce nechce vystupovat,“ píše ve svém vyjádření řidič. Jenže zastávka samotná není na znamení a jízdenku si do ní koupilo hned několik cestujících. Navíc, kdo zná Lužce, tak ví, že těsně před vjezdem do vsi je prudká zatáčka doleva, a proto je lepší sedět až do úplného zastavení vozu, k čemuž však, jak sám řidič přiznává, vůbec nedošlo.
Vlažná reakce Arrivy paní Olgu zaskočila. Měla pocit, že její stížnost neberou vůbec vážně. Jako by to tím, že řidič není ochoten přiznat chybu, mělo skončit. Napsala proto ještě jeden dopis s mnohem podrobnějším vylíčením celé situace, včetně hrubých urážek ze strany řidiče. Na to už jí ale Arriva neodpověděla vůbec. Několik týdnů.
Nakonec přece!
Až teprve když se paní Olga obrátila na Náš region, Arriva se probudila ze svého mlčení a omluvila se, i když při prvním telefonickém dotazu tomu ještě vůbec nic nenasvědčovalo. Tiskový mluvčí Arrivy Jan Holub se totiž začal okamžitě bránit, že jde o pouhé tvrzení proti tvrzení. Až po sdělení, že paní Olga má na celou situaci několik svědků, začal vysvětlovat, jak by se mělo v celé situaci správně postupovat.
„Obvykle si stěžovatele pozveme, posadíme ho s řidičem k jednomu stolu a tam si mohou vše vyříkat,“ popsal Holub. „Doufám ale, že to nebudeme řešit přes média,“ ukončil rozhovor, ve kterém požádal o zaslání veškeré předchozí korespondence mezi paní Olgou a jeho společností. Řešení případu samozřejmě není v rukou médií, ale celou dobu u samotné Arrivy. Náš region se pouze zeptal, proč se případ paní Olgy neřešil způsobem, jaký je podle jejího mluvčího obvyklý, a jaký postup v této konkrétní situaci zvolí dál.
Až po dalších dvou dnech mlčení se ledy pohnuly a Arriva se konečně omluvila. „Ač se popis události od stěžovatelky i řidiče rozchází, pochybení na straně našeho zaměstnance bylo. Nezastavit v zastávce, která není na znamení, je hrubá chyba. Za tento prohřešek jsme mu proto už ve výplatě za srpen odebrali celé motivační prémiové ohodnocení a znovu jsme ho poučili o nutnosti dodržovat nastavená pravidla,“ napsal mimo jiné Holub a na závěr dodal omluvu. Tu ovšem zaslal pouze Našemu regionu, paní Olgu dosud nikdo nekontaktoval.
„To měli udělat už dávno a nemuselo to dojít takhle daleko,“ komentovala výsledek jednání paní Olga. „Jsem ráda, že nakonec zvítězila spravedlnost. A doufám, že to dodá odvahy i všem ostatním, aby se bránili. Aby, když se setkají s něčím podobným, tak to rozhodně nenechali být!“
