Zakladatel vědecké rasové teorie J. F. Blumenbach se narodil 11. května 1752 ve městě Gotha v Německu, jeho otec Heinrich byl ředitelem místní školy. Velmi nadaný Johann byl už v šestnácti letech považován za génia. Rozhodl se studovat lékařství, nejprve v Jeně a pak v Göttingenu. Univerzitu absolvoval v roce 1775, ve svých 23 letech, absolventskou prací o přirozené rozmanitosti lidstva. Byl jmenován poté mimořádným profesorem medicíny a inspektorem přírodovědného muzea v Göttingenu. Rovněž začal publikovat v odborném lékařském časopise. Řádným profesorem se stal o tři roky později. To mu bylo teprve, na dnešní poměry neuvěřitelných, 26 let.
A dařilo se mu věnovat se oběma oborům, přírodovědě i medicíně, zároveň. Do dějin paleontologie později, roku 1799, jednou provždy vstoupil, když jako první na základě nalezených fosilií vědecky pojmenoval mamuta srstnatého jako Elephas primigenius čili „prvnězrozený slon“.
Blumenbachovo renomé se značně zvýšilo vydáním publikace knihy „Institutiones Physiologicae“ (1787), která se stala v Německu učebnicí fyziologie. Zabýval se také lidskými rasami a rozdíly mezi nimi a došel k názoru, že tyto rozdíly jsou důsledkem přizpůsobení se různým životním podmínkám, např. klimatu. V roce 1779 podle svého výzkumu šedesáti lidských lebek Blumenbach rozdělil lidský druh na pět ras:
- kavkazskou (bílou, europoidní) pro obyvatele Evropy a Středního východu a pocházející původně ze severní Afriky. Jako kavkazskou ji pojmenoval proto, že byl přesvědčen, že se vyvinula na Kavkazu a Přikavkazí. On sám osobně potom za nejkrásnější příslušníky lidské rasy považoval lidi žijící na jižních svazích Kavkazu a v Gruzii.
- mongolskou (žlutou) včetně obyvatel východní a střední Asii;
- malajskou (hnědou) včetně obyvatel v jihovýchodní Asii a Pacifiku;
- etiopskou (černou) včetně subsaharských Afričanů;
- americkou (rudou) včetně amerických indiánů.
Blumenbach se pokusil vyrovnat i s biblickými informacemi o původu lidstva a dospěl k názoru, že první lidé, Adam a Eva byli původně obyvatelé Asie a náleželi k bílé rase. Další rasy vznikly u jejich potomstva jako reakce na zhoršení jejich životních podmínek oproti těm, které panovaly v „ráji“, zemi jejich původu, např. nižší vzrůst žluté rasy je důsledkem zhoršení stravy co do kvantity i kvality. Na základě toho dospěl k logicky správnému názoru, že všechny nebílé rasy se příslušným uzpůsobením jejich životního prostředí mohou opět přeměnit v bílou rasu.
I když Blumenbach je považován za zakladatele teorie ras, on sám výsledky svého bádání nepovažoval za nijak rasistické. Naopak se ostře vymezil proti rasistickým názorům některých svých vědeckých kolegů, když tvrdil, že všechny rasy jsou stejně hodnotné a schopné stejných vědeckých, uměleckých nebo civilizačních výkonů.
V roce 1835 odešel Blumenbach do důchodu a zemřel 22. ledna 1840 ve věku 87 let. Studovala u něho nebo se jeho dílem inspirovala asi polovina německých biologů na počátku 19. století, např. Alexander von Humboldt.
