Pohladit si lva a splnit si tak sen. Ne vždycky se to povede

Člověk je sice vrcholový predátor, i on však může být uloven velkou šelmou, takže ke lvům, tygrům a jejich příbuzným cítí přirozený respekt. Naopak ale zase touží do „své smečky“ začleňovat další členy včetně zvířat a ochočovat je. Tak ostatně došlo k domestikaci dnešních hospodářských zvířat.

FOTO: Mláďata malajského tygra v pražské zoo přežila a mají se k světu, už olizují maso

A že to jde, žít spolu s velkou kočkou, speciálně se lvem, jako by to byla kočka domácí, dokazují přinejmenším dvě knížky. Nesmrtelný Příběh lvice Elsy (1960) od Joy Adamsové a Zamba od Ralpha Helfera (2005).  V prvním případě do volné přírody částečně navrácená lvice předčasně uhynula ve věku pěti let na babesiózu, infekční rozpad červených krvinek způsobených prvoky babesiemi. Zamba prožil celý svůj život se svým chovatelem, hrál v řadě filmů a zesnul poklidně stářím v požehnaném věku 18 let. Oba lvi byli také řádné pohřbeni a mají své hroby, Elsa v národním parku Meru v Keni a Zamba na Helferově ranči v Kalifornii.

Tygři a H-systém – kauzy, které hýbou národem. Proč se nás tak dotýkají? A mají vůbec řešení?

Kdo by si nepřál prožít také takový příběh! Někteří si svůj sen splnili, nebo aspoň pokusili splnit, a dopadlo to tragicky. Když byl nedávno Michal Prášek nalezen bez známek života ve lví kleci, policie oba jeho chovance, lva Fufíka a lvici Liuwu, bez větších okolků zastřelila, údajně proto, aby se pomoc mohla k jejich chovateli dostat co nejdříve. Zbytečně. V té chvíli byl již Michal Prášek mrtvý. Šlo přitom o perspektivní zvířata, lvovi bylo devět let, lvici jen rok a půl. Zastřelit je ovšem bylo také to nejjednodušší řešení. Není třeba se o ně dál starat ani jim hledat vhodné chovatelské zařízení, když lvy „stejně nikdo nechce“. Kde se v tomto případě stala chyba, je zatím předmětem šetřením.

Pražská zoo zvýší částku, kterou dává na záchranu divokých zvířat

Hodně světlý, možná úplně bílý lev čtyřletý Dino ve vlastnictví chovatelky Angie Horké vypadá jako lvice, protože ho majitelka nechala z bezpečnostních důvodů asi jako dvouletého vykastrovat. Běžný veterinární zákrok tady trochu zamrzí. Nádherné zvíře přišlo o hřívu i o možnost mít potomky, kteří by jistě byli „krásní po tatínkovi“. Jenže co s nimi? Zájem není ani o bílé tygry. Libereckou zoo sice proslavili, posloužil jí jako ikona, postarali se jí o návštěvnost, ale zoo jejich chov utlumuje. A proč?  Jenom proto, že bílý tygr je člověkem vypěstovaná barevná odchylka, která nemá v pořádné zoo co dělat.

V Benátkách nad Jizerou se otevřel upravený podzámecký park. Vzniklo zde arboretum i minizoo

Naopak určitě krásný život prožil tygr Bagheera ve vlastnictví módního návrháře Osmana Laffity, který vloni ve věku 12 let přes veškerou veterinární péči zemřel buď na nádorovou chorobu, nebo selhání ledvin. Jiní pruhovaní krasavci takové štěstí neměli. Byli doslova poražení – na maso, kvůli kůži. Případ otřásl sdělovacími prostředky, jako kdybychom běžně kvůli masu a kůži neporáželi skot a brav. Nakonec ani koňský salám se nedělá ze sóji, že.

Co z toho vyplývá? Asi tolik, že nejen ke lvům a tygrům bychom asi měli mít vybudovanou ještě širší škálu postojů, než máme dosud. Především jsou to pořád zvířata a je to člověk, který různá zvířata různým způsobem používá, využívá a nakonec i zneužívá, a to i v duchu kulturních tradic té které země. V těch krajních polohách lev i tygr jsou a zůstanou predátory schopnými zabít člověka, ale zároveň výjimeční jedinci jako Elza, Zamba a Bagheera mohou prožít výjimečný život, když potkají toho „svého“ člověka.

Z archivu: Na vystrašené mládě pumy pouštěli lidé psi

Není ale jediný důvod pro to, aby přírodovědci diktovali zoologickým zahradám i veřejnosti, jaký konkrétní postoj vůči velkým kočkám je ten jediný a správný. Třeba ty, že zoo nemají chovat bílé lvy a tygry anebo že se velké šelmy mají chovat jen bezkontaktně. Přitom bílí lvi a tygři jsou daleko vzácnější než jejich běžně zbarvení příbuzní a neměly by se zoo soustředit především na chov vzácných zvířat?

Případem pumy, která utekla ze zoo ve Zvoli, se bude zabývat policie

V praxi se také ukázalo, že kontaktní chov velkých koček možný je. A že dokonce lze touto formou velké kočky nenahraditelným způsobem přiblížit veřejnosti, třeba v kontaktním ZOO ve Zvoli. Kouzlo okamžiku, kdy svou tlapu se třícentimetrovými drápy položí na vaši ruku, se nedá popsat.

FOTO: Pohladit si lva

Další fotky

Mimochodem, pokud to zatím nevíte, tak lvi vůbec nejsou hebcí jako kočky domácí, jejich srst je poměrně drsná a hrubá. Ale jenom ta srst. U lidí někdy bývá taková i duše.