Kopřiva svými letáky v srpnu 2018 reagoval na zprávu o smrti tří českých vojáků – rotného Martina Marcína a desátníků Kamila Beneše a Patrika Štěpánka, kteří zahynuli během hlídky, když se v jejichž blízkosti odpálil sebevražedný útočník. Kopřiva v letácích afgánským vlastencům gratuloval ke zneškodnění tří českých žoldáků-okupantů.
Možná si vzpomínáte na různá kontroverzní prohlášení v té době, když se vracela mrtvá těla zavražděných vojáků do země, i na spory o tom, zda jsou to víc hrdinové nebo právě jen placení žoldáci. K této otázce se vyjadřovat nechci, je to věc osobního názoru a každý má na něj nezadatelné právo.
Co mě ale zaráží je výše trestu, která Kopřivovi hrozí. Zvlášť když tento týden dostal za nedokonaný pokus o vraždu na pražské Floře bývalý student práv jen čtyři roky, protože podle názoru soudce šlo jen o klukovinu. O dvou letech za znásilnění nezletilé dívky, které dostal v létě letošního roku u litoměřického soudu schizofrenický uprchlík z Afriky snad ani nemá cenu mluvit.
Zaslouží si jít Jiří Kopřiva za vylepování letáčků do vězení?
A teď tu máme až patnáct let za čtyřicet letáčku, ve kterých Kopřiva vyjádřil svůj názor na pobyt českých vojáků v Afghánistánu. Nikomu při tom neublížil, nikomu nezničil život. Jen si myslí, že čeští vojáci nemají v cizí zemi co dělat a považuje je za okupanty. Koneckonců otázku, co tam vlastně dělají, si položil v té době i Václav Klaus mladší, tenkrát ještě člen ODS.
Známý pražský advokát Tomáš Sokol mi vysvětlil, že svoboda projevu není absolutní a že ji lze omezit v zájmu ochrany práv a svobod, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti a ochrany veřejného zdraví a mravnosti. „Pokud vím, čeští voják jsou v Afghánistán se souhlasem zákonné vlády, tedy nikoliv jako okupanti, a za této situace jejich zabití není žádný čin obrany, ale prostě vražda. Schvalování zločinu je trestným činem, protože tady už jde svoboda slova za zmíněnou hranici,“ odepsal mi na žádost o názor k této věci.
Všichni asi znají Krejčíkův film Vyšší princip, kde navzdory hrozbě popravy profesor gymnázia ztvárněný Františkem Smolíkem před celou třídou svých studentů pronese: „Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem!“
S tím Sokol souhlasí. „Vražda na tyranu není zločinem, jakož i schvalování takové vraždy. Ale tady je ten tyran na druhé straně a vraždil tyranův holomek. Což jest dost velký rozdíl,“ myslí si. „Trestní sazba je věcí jednou, ale trest je věcí hodnocení konkrétních okolností soudem. To už nekomentuji,“ dodal nakonec.
Co když ale někdo řekne, že potom i Heydrich zde nakonec byl se souhlasem V TÉ DOBĚ zákonné vlády. Znamená to, že i Gabčík s Kubišem byli holomci, když zabíjeli velitele cizích vojáků na našem území? A ti, které za schvalování atentátu potom po tisících popravovala nacistická vláda, byli souzeni právem? A co obsazení republiky armádami Varšavské smlouvy? Bylo tedy v pořádku, když zde byly na pozvání několika vedoucích komunistů a později se souhlasem vlády? A ti, kdo odmítli souhlas s pobytem spřátelených vojsk, jak se tomu tenkrát říkalo, a byli za to vyhazováni z práce, si potíže za podvracení socialistického řízení opravdu zasloužili?
Rozhodně se nechci nějak dotknout citů rodin zabitých vojáků, ani si vysloužit obvinění z podpory terorismu. Nic takového. Jen se ptám, zda je Kopřivův čin opravdu tak společensky nebezpečný, aby kvůli němu musel jít do vězení? Opravdu ohrozil něčí práva a svobody, bezpečnost státu a veřejnosti, veřejné zdraví i mravnost těmi svými nešťastnými letáčky, kterými vyjádřil svůj postoj ke konfliktu v Afghánistánu?
Kde ale potom končí právo mít na věci svůj vlastní názor a podělit se o něj s ostatními? A co si o tom myslíte vy?
