Hrálo se na kytary i na harmoniku, vzpomíná mokropeská pamětnice

5.11.2021
Andrea Cerqueirová

Řeka byl využívána, jak jen to bylo možné. Koupání, lodě, různé závody. Večer všude plály táboráky, u kterých se hrálo na kytary, ale i na malou tahací harmoniku. A hlavně všichni zpívali trampské písničky. Tak vzpomíná Věra Lešetická na dětství v mokropeské chatové osadě.

Simona Kysilková Šnajperková z Černošické Společnosti Letopisecké prezentovala v rámci nedávné všenorské akce „Tramping a chatové osady v našem kraji“ vzpomínky mokropeské rodačky Věry Lešetické na minulost chatové oblasti v Mokropsech. „Můj táta Karel Lukáš se narodil v roce 1906 v Dolním Ročově a zemřel v roce 1957. Takže kluk z venkova a z pěti dětí. Když se jeho otec, tedy můj dědeček, který byl uměleckým řezbářem, musel odstěhovat do Prahy za prací, aby svou řezbařinou uživil velkou rodinu, tátovi venkov velice chyběl. Proto začal kolem roku 1931 s jedním ze svých bratrů jezdit na Berounku,“ začalo její vyprávění.

FOTO: Chatová oblast Mokropsy

Chatová oblast Mokropsy - FOTO OTVIRAK ZAPAD Hrálo se na kytary i na harmoniku, vzpomíná mokropeská pamětnice – foto archiv Věry LešetickéChatová oblast Mokropsy - FOTO OTVIRAK ZAPAD Hrálo se na kytary i na harmoniku, vzpomíná mokropeská pamětnice – foto archiv Věry Lešetické 2Chatová oblast Mokropsy - FOTO OTVIRAK ZAPAD Hrálo se na kytary i na harmoniku, vzpomíná mokropeská pamětnice – foto ACChatová oblast Mokropsy - FOTO OTVIRAK ZAPAD Hrálo se na kytary i na harmoniku, vzpomíná mokropeská pamětnice – foto AC 2

Dřevěný srub nad Berounkou

„Zakotvili v Dolních Mokropsech, kde psi postavili v kopci nad Berounkou dřevěný srub. Za chvíli se okolo nich sešlo hodně dalších kamarádů. Stavěli si další malé chatičky, vyráběli kanoe nebo kupovali staré pramičky, kterým se říkalo šinágly. K takové kánoi někdy děvčata ušila plachtu a hned vznikla krásná plachetnice. Můj táta, řečený Kaštan, postavil s pomocí svého bratra a dalších kamarádů chatičku s velkým ochozem, poté se stal prvním šerifem osady, kterou pojmenovali Red West. A to je nynější osada V Lavičkách neb Údolí staré řeky v Dolních Mokropsech,“ pokračovalo.

Malebné Dobřichovice jsou ideálním místem k chataření.

Dřív na chatu většinou vlakem a pěšky, dnes autem

Růženku přejmenovali na Rugynku

„Vzhledem k tomu, že každý pořádný šerif potřebuji mít svoji squaw, namluvil si můj táta na bále v hotelu U Kulhavých (dnes hotel Kazín) v Horních Černošicích mokropeskou dívku, naši maminku Růženku. Protože asi Růžena nebylo v té době vhodné jméno pro šerifovu dívku, přejmenovali ji na Rugyna nebo Rugy, prostě Rugynka. Kamarádi však neměli radost, že si našel holku a chodí na rande, tak se snažili všemožně mu to randění pokazit. Prý také natáhli přes cestu vlasce, aby se do nich zamotal a zůstal s nimi v hospodě. Růženka byla o deset let mladší a moc se mu líbila celý život. Tak myslím, že se vždycky na to rande nějak dostal,“ zavzpomínala Věra Lešetická.

Chatová osada Montana ve Všenorech

Chatovou osadu Montana proslavil nohejbal

Maminka se uměla ze všeho vyzpívat

Pak se její rodiče vzali a měli spolu tři děti: „Jen, bohužel, mámin Kaštan a můj táta moc brzy zemřel.“ Připomněla, že v dávných dobách se v osadách hodně sportovalo, hlavně tam hráli volejbal. „Pro děti se pořádaly dětské dny. Řeka byla využívána, jak jen to bylo možné. Koupání, lodě, různé závody. Večer všude plály táboráky, u kterých se hrálo na kytary, ale i na malou tahací harmoniku, kterou jsme dlouho měli doma. A hlavně všichni zpívali trampské písničky. Naše maminka, ta zpívala doma pořád. Už jako malé děti jsme uměly všechny trampské písničky a mnoho z nich si pamatuji dodnes. Nebyla televize, a tak máma zpívala, když vařila, když uklízela, a teprve daleko později jsem si uvědomovala, že když jí bylo smutno, taky se z toho uměla vyzpívat,“ uvedla.

Vzpomínky na chatové osady

To všechno jsou její vzpomínky z dětství i z vyprávění rodičů, jak to bylo, když osadu V Lavičkách zakládali. Vzpomínky zazněly v rámci setkání příznivců historie trampingu a života v chatových osadách Klobouky. Seminář zorganizovala obec Všenory prostřednictvím Všenorské knihovny, místního kulturního a historického výboru a za účasti Černošické Společnosti Letopisecké. Na programu byly též přednášky Pavla Buchteleho „Historie trampingu“, Jindřicha Königa „Chatové osady v Řevnicích a Letech“, Václava Kratochvíla „Chatové osady v Dobřichovicích“, Aleny Sahánkové „Osud chatových osad ve Všenorech“, a Kateřiny Samojské „Záchrana srubu ve Všenorech“. Náš REGION o některých již informoval.

Zdroj: archiv Věry Lešetické



Nepřehlédněte