Kvůli hurikánu Milton muselo být evakuováno přes sedm milionu lidí a miliony dalších jsou bez elektřiny. A to jen pár týdnů poté, co se Floridou prohnal hurikán Helena, po kterém zůstalo na 230 mrtvých.
Ve Francii, Španělsku a Portugalsku ve stejnou dobu řádil hurikán Kirk. A také u nás v Česku, hlavně na severu Moravy, se lidé pořád ještě nevzpamatovali z ničivých záplav, které tam zažili v polovině září.
Počasí si zkrátka dělá, co chce. A navzdory moderním sofistikovaným technologiím, díky kterým se o blížících se katastrofách můžeme dozvědět včas, nám pak stejně nezbývá nic jiného, než – když udeří – vzít nohy na ramena a hledat, kde nechal tesař díru. Tváří v tvář zuřícím živlům jsme totiž úplně bezmocní.
Míru té bezmoci asi nejlépe vystihují slzy amerického meteorologa, který se při informování o blížícím se hurikánu Milton rozplakal přímo v televizním vysílání. Zkušený vědec se ale za své slzy nestydí. Naopak přiznává, že extrémní počasí ho změnilo a dává ho do přímé souvislosti s globálním oteplováním. „Upřímně, s vámi by to mělo pohnout také a měli byste žádat okamžitou akci v zájmu klimatu,“ napsal na sociální síti X.
Ale pohne to s námi? Člověk nemusí být zrovna meteorolog, aby si všiml, že poslední dva roky průměrné měsíční teploty lámou rekordy. Že navzdory krátkodobým extrémním srážkám jsou po celé Evropě oblasti postižené extrémním suchem. Že nedokážeme poroučet ani větru, ani dešti.
Je potřeba konečně vytáhnout hlavu z písku, přestat popírat změny, které jsou očividné, a začít žádat (nejen od sebe) činy, které budou snad ještě moci ovlivnit klima pozitivním způsobem. Dřív než nás všechny spláchne velká voda a rozfouká vítr. Dřív než bude pozdě!
Zdroj: autorský text