Pyrop, latinsky pyropos, čili podobný ohni, je magmatický minerál. Jako ozdoba je používán již velmi dlouho. Na území dnešního Českého středohoří se sbíral a prodával již v době, kdy se mýtický praotec Čech rozmýšlel, kdy se vydá na cestu. Již někdy od pátého století našeho letopočtu. Používal se k ozdobě štítů, jilců mečů a jiných bodných i sečných zbraní. Jako oděvní šperk byl velmi oblíbený, a nálezy kamenů barvy holubí krve byly zaznamenány i u Vizigótů, na území dnešního Španělska.
A nejen ve Španělsku. Od merovejských panovníků, až po turecko-tatarské kmeny, na území dnešního Íránu. Jsou součástí svatovítského pokladu, oblíbeným šperkem rodiny brusičů kamenů Miserionů, na dvoře Rudolfa druhého. Tehdejší klenotníci v celé Evropě si je velmi oblíbili, jako kameny rámující již hotové dílo. Největší český granát, který byl nejen barvou, ale i velikostí podoben holubímu vejci, je dodnes součástí pokladu saských kurfiřtů.
V roce 1742, zakázala Marie Terezie vývoz surových granátů a postarala se tak o monopol na tyto kameny pro české klenotníky. Proto také většina šperků s českými granáty byla vyrobena až v polovině 18. století. Historie českého granátu je tak dlouhá, slavná a významná, že si zasloužila, aby jí bylo věnováno celé muzeum. Muzeum českého granátu najdeme v Třebenicích, v Ústeckém kraji. Mezi velmi obdivované exponáty patří i šperky velké Goethovy lásky, Ulriky von Levetzow.
