Na základě vědeckých výzkumů se zjistilo, že téměř jedna polovina mravenců je takto líná. Podle názorů vědců může jít o jakési pracovní rezervy pro případ nouze podobně, jako to již bylo pozorováno u včel, i když přesný princip rozdělování těchto rolí nám není znám.
V mravenčí kolonii se líní jedinci zdržují pospolu na jednom místě. S ostatními mravenci v mraveništi téměř nekomunikují. Tím skončily dřívější teorie, že se jedná o jakési „styčné důstojníky“ pro udržení funkční komunikace mezi mravenci. Mohlo by se též jednat o již staré a nemohoucí jedince? A další z hypotéz byla i možnost, že zřejmě půjde o jedince připravené k nasazení do případného boje. Této teorii by nasvědčovala též skutečnost, že jejich těla jsou větší, než je tomu u ostatních mravenců.
Z nejnovějších sledování však pro vědce vyplynuly zcela jiné závěry. Nejedná se o lenochy, staré mravence ani případné bojovníky v záloze, nýbrž o jakousi zásobárnu. Tito jedinci totiž vytvářejí zásobu živin pro celou mravenčí kolonii.
Podrobné studium odhalilo, že navzdory mohutnějším tělům se jedná o mravenčí „dorostence“. Celá mravenčí kolonie do nich investovala mnoho živin, aby důkladně vyrostli. Dostávali větší množství potravy než pracovité dělnice. Tento větší díl ze společného jim byl půjčen tím způsobem, že ho později musí společenství zase vrátit, a to ve formě vajíček, jež později v průběhu života nakladou.
Vajíčka však nejsou oplodněná a nejsou určená k vylíhnutí dalších mravenců. Jedná se o potravu pro ostatní mravence, a to navíc o potravu s vysokým podílem potřebných živin. Ostatně tento druh jakýchsi konzerv, vajíček s výživou, není v živočišné říši ničím neznámým.
Líní mravenci se tedy nakonec v podstatě chovají šetrně, jako dobří hospodáři. Energií, kterou do nich ostatní vložili, skutečně v žádném případě ani trochu neplýtvají. Když kupříkladu potřebují jen někam dojít, rozhodně nikterak nespěchají. Dělají zkrátka opravdu vše pro to, aby mohli ve formě vajíček vrátit kolonii co nejvíc.
Řada vědců se navíc domnívá, že tito lenoši představují nakonec rovněž skutečně i jakousi pracovní rezervu pro náročné časy, například pro případ napadení a ohrožení mraveniště cizími mravenci, což se ostatně stává poměrně často. Je tedy možné, že nakonec mohou plnit i více než jen jejich jediný základní úkol.
Zajímavá je otázka, co mravence přivádí do stavu snížené aktivity. Podle názoru vědců se zřejmě bude jednat o pozměnění některých z genů. Jasno však zatím nemají, a to zejména i díky prozatím malému množství získaných dat, ze kterých lze při výzkumu vycházet. Otevírá se tak široké pole pro další bádání…
