Básničky už psala už jako malá holka a jako školačka napsala dokonce divadelní aktovku, kterou také sama režírovala. Pak ale vystudovala DAMU a na dlouhé roky zakotvila v Realistickém divadle. Místo psaní se věnovala filmovým a televizním rolím i poměrně bouřlivému soukromému životu.
Ten Vinlář!
Poprvé se vdávala ve čtyřiadvaceti za svého hereckého kolegu Miloše Hlavicu, se kterým má syna Marka, novináře. „Miloš byl vzorný, nepil ani nekouřil, měli jsme dvouletého sladkého chlapečka. A já ho opustila i se synem,“ vzpomínala na něj později Devátá. Ještě dodnes jí trápí výčitky. Jenže s ním prý byla nuda a byl strašně předvídatelný. Zato Josef Vinklář, její druhý muž, jí překvapoval pořád. I když někdy také dost nepříjemně. Se skvělým hercem, kterého si diváci nejspíš pamatují jako čerta 1. kategorie Luciuse, pana detektiva Bouše nebo totálního záporáka doktora Cvacha, si totiž Devátá zkusila své. „Pepa byl vtipný, ale dobrých vlastností moc neměl,“ charakterizovala ho stručně jeho dvojnásobná exmanželka.
První manželství, ze kterého se jim narodil syn Adam, jim vydrželo 12 let. Vinklář byl ale samá ženská a Devátá to těžko nesla. Jenže jím také byla naprosto fascinována. Měl totiž krásné oči a šarm a uměl udělat z každého dne neděli, jak o něm jednou řekla. Pak už ale jeho neustálé nevěry a toulání se neusnesla a přišel rozvod. Do jejího života vstoupil další tmavooký krasavec a lamač ženských srdcí – Ladislav Mrkvička. To ale Vinklářovi hrozně vadilo, a přestože už byl s Devátou rozvedený, tak se s ním opil a vyhrožoval mu, že ho zničí. Bez ohledu na Vinklářovy výhrůžky jim to ale nakonec stejně nevydrželo. Devátá dvakrát odmítla Mrkvičkovu žádost o ruku, a tak jí dal sbohem. „Byl to jediný mužský, který mi dal kdy kopačky,“ vzpomínala na jejich rozchod svého času velice atraktivní blondýna. Mrkvička byl podle ní nezapomenutelný milovník. Nicméně se opět vrátila k Vinklářovi. „On brečel, přemlouval, prosil. Sliboval, že už bude hodný. Poslal za mnou dokonce synka, aby mě přesvědčil,“ popisovala, jak mu znovu podlehla. A zůstali spolu dalších pět let. Na jejich konci už ale vážila pouhých 49 kilo a psychicky se zhroutila.
Spisovatelkou díky synovi
Další muže už potom nechtěla a raději začala naplno psát. Tou dobou už za sebou měla jeden „opravdický“ literární úspěch. Během povinného klidu, který ji nařídili lékaři kvůli žloutence, napsala svým tehdy malým synům dvě pohádky a později je i sama načetla pro Český rozhlas. K návratu k psaní ji vybídl právě jeden z nich, Marek Hlavica, v té době redaktor Mladého světa. Napsala čtyři fejetony, a když jeden z nich předal do časopisu Vlasta, začala její zářná spisovatelská kariéra. Vydávala jednu knížku za druhou a dnes patří k nejprodávanějším českým autorkám. Jen na webových stránkách knihkupectví KOSMAS je k mání na dvacet jejích titulů. Sama své psaní moc vážně nebere a považuje se spíš za píšící herečka než za spisovatelku.
I když dnes se většina jejích kolegů neobejde bez počítače, Devátá napsala všechny své knížky rukou do kroužkovaného linkovaného bloku. Jedním z výrazných znaků jejího znamení v čínském horoskopu – vepře – je velká upřímnost. Tou jsou také prodchnuty její texty a mohla tak vzniknout i například veselo-smutná knížka Jak jsem se zbláznila, ve které popisuje, jak skončila v psychiatrické léčebně kousek od Karlova náměstí. V té době byla pracovně přetížená a psychicky terorizovaná chováním svého souseda. Po zhroucení jí syn pomohl zrušit všechny závazky a ona se z toho vypsala. „A vydělala jsem fůru peněz,“ řekla k tomu později.
Mrtvice ve spánku
Devátá se ve svém životě s vyrovnala jak s psychickým kolapsem, tak později s rakovinou střev, a přes úctyhodný věk byla pořád v jednom kole – besedy se čtenáři a pořád ještě i natáčení v rozhlase, ve filmu či v televizi. Před dvěma měsíci ale ve spánku vlivem mozkové mrtvice dočasně ochrnula a strávila měsíc v nemocnici. Teď už sice zase mluví, ale nohy ani ruce ji zatím pořádně neslouží, a tak se prozatím odkládá i její další psaní. Před pěti lety si v jednom rozhovoru přála, aby – až si pro ni přijde smrt – aby to bylo rychlé. Její fanoušci a čtenáři, kteří se těší na její další a další knížky, jí teď ale jistě přejí všechno nejlepší a hlavně to zdravíčko!
