Pokud pracujete od pondělí do pátku, může být pro vás velmi obtížné zařídit si lékaře nebo dojít se svým dítětem k pediatrovi. Obzvlášť v případě, že pracujete do pozdějších odpoledních hodin a nemáte pružnou pracovní dobu. Nezbývá vám tedy jiná možnost než odejít na propustku. Víte ale, jak často a na jak dlouho na ni máte nárok?
Jak definovat propustku?
V zákoníku práce nenajdete přesně definovanou propustku. Dalo by se říct, že jde o jakousi omluvenku, kterou předložíte svému zaměstnavateli po tom, co navštívíte lékaře v pracovní době. Zároveň tím dokazujete, že jste opravdu byli ve zdravotnickém zařízení a neřešili jste v tomto čase třeba jiné osobní záležitosti.
Někteří zaměstnavatelé mají vlastní formulář, jiným stačí, když si propustku stáhnete z webu a donesete vyplněnou. Na propustce by vždy mělo být vaše celé jméno, datum a čas návštěvy lékaře. Ten pak razítkem potvrdí, že jste ho v ordinaci skutečně navštívili.
Za neodevzdání propustky vám hrozí neomluvená absence, která může vést k dalším postihům, či dokonce k vytýkacímu dopisu. Obzvlášť pokud by se podobná situace opakovala.
K lékaři v pracovní době ano, ale s mírou
Samozřejmě mohou nastat situace, kdy potřebujete k lékaři akutně a neočekávaně. Zlomíte si ruku, dostanete náhlou horečku či střevní chřipku. Obecně ale platí, že o návštěvě lékaře a vaší dočasné nepřítomnosti byste měli svého nadřízeného informovat co nejdříve, aby s touto situací počítal a nebyla pro něho nepříjemným překvapením.
Rozhodně by ale nemělo jít o pravidlo a lékaře byste si měli plánovat mimo pracovní dobu. V případě, že to není zcela možné, řešením může být třeba naplánování si více prohlídek v jeden den.
Z propustky váš šéf nebude nadšený ani tehdy, když pracujete na krátký a dlouhý týden. Během krátkého týdne máte dostatek prostoru a volných dní na to, abyste si vše zařídili.
Placené volno
Zaměstnavatel vám sice musí poskytnout náhradu mzdy za dobu vaší nepřítomnosti, ale to pouze po nezbytně dlouhou dobu. Tento pojem ale bohužel v právní praxi není ukotven. Do tohoto času lze započítat cestu k lékaři a zpět do práce, sezení v čekárně, ale také samotné vyšetření. Nezbytně nutnou dobu tedy nelze nijak definovat a vždy záleží na domluvě mezi pracovníkem a nadřízeným.
Kdy nárok na propustku nevzniká
Nepsaným pravidlem je, že byste měli navštěvovat zdravotnické zařízení, které je nejblíže vašemu bydlišti. Pro lepší představu, uvádíme příklad.
Práce v Bystřici nad Pernštejnem bylo v době, kdy jste hledali nové zaměstnání, velmi málo. Oproti tomu nabídky práce ve Velkém Meziříčí byly lukrativnější a zajímavější, a proto jste si nakonec našli zaměstnání právě v tomto městě. Pokud bydlíte v Bystřici a máte tam obvodního lékaře, zaměstnavatel s tím pravděpodobně nebude mít problém.
Opačná situace by ale nastala, kdybyste jeli třeba až do Pardubic. V takovém případě byste dostali náhradu mzdy pouze za dobu, kterou by vám zabralo ošetření v místě bydliště. Ošetřující lékař navíc musí mít smlouvu s pojišťovnou, u které jste v evidenci. Pokud si vyberete soukromou kliniku, může se zaměstnavatel vzpouzet a propustku neproplatit.
Doprovod dítěte k lékaři
Onemocnělo vám dítě a nemá s ním kdo zajít k pediatrovi? Na náhradu mzdy máte nárok i tehdy, když jste doprovodem dítěte k běžné či akutní prohlídce nebo úrazu. Toto placené volno si ale můžete vzít pouze na jeden den.
Jak často si brát propustku?
Jak jsme již zmiňovali, propustka by měla být až poslední volbou, když opravdu nemáte jinou možnost dojít si k lékaři. Když už po ní ale musíte sáhnout, dělejte to trochu chytře. Plánujte si návštěvu buď na začátek či na konec své pracovní doby. V případě, že budete odcházet až nápadně často a uprostřed pracovní doby, abyste se již nemuseli vracet, váš šéf velmi brzy zjistí, že se chcete ulívat.
Je potřeba dodat, že zaměstnavatel nemá žádné právo na informace o vašem zdravotním stavu. Ty mu nemůže poskytnout ani váš ošetřující lékař. Ten může pouze potvrdit vaši návštěvu a říct, zda byla nutná či nikoli.
