Když si slovinský ezoterik Marko Pogačnik vybral pro svoje působení Prahu, měl pro to zřejmě svoje důvody.
Vychází z pradávné teorie, že Země je „organismus“ na který lze určitým postupy působit. Zatímco na lidi funguje akupunktura, na Zemi „zabírá“ podobný systém, jenomže místo jehle se použíají kameny. O něčem podobném byli přesvědčení zřejmě i naši předkové, když stavěli obrovské kamenné stavby, jejichž pravý smysl nám do značné míry uniká, jako je např. Stonehenge, kamenné řady v Carnacu a třeba i naše Kounovské řady.
Marko Pogačnik vybral v Praze několik míst, o nichž je přesvědčen, že jsou k umístění podobných, ale současných artefaktů vhodná. Jedním z nich je i prostor Botanické zahrady Praha v Tróji a rozhodl se v něm nechat v roce 2007 spolu s geomantem Janem Tajbošem zbudovat kamenný kruh a úctyhodném poloměru cca 30 metrů s ústředním kamenem ozdobeným bronzovým reliéfem akademické malířky Jiřiny Lockerové.
I přes pomoc internetu se ukázalo jako poměrně obtížné ho nalézt. Některé prameny udávají, že se nachází ve volně přístupném lesoparku, jiné ho situují přímo do areálu Botanické zahrady. Tu druhou možnost nakonec potvrzuje lokalizace pomocí GPS souřadnic. Trochu matoucí je, že na speciálním plánku botanické zahrady, který je k dispozici u vchodu, žádný kamenný kruh zakreslený není. Neví o něm ani jedna z pokladních. Od severního vchodu do zahrady se tedy vydávám směrem dolů trochu naslepo s vědomí, že třicetimetrový kamenný kruh se asi přehlédnout nedá.
A také, že ne. Nachází se pod úsekem severoamerických prérií a na plánku zahrady by patřil do těsné blízkosti rozhledny a k o něco vzdálenějšímu sousoší lam vyrobených z barelů a trubek.
Dvanáct kamenů tvořících obvod kruhu není nijak impozantních, největší z nich sahá člověku sotva po ramena. Zřejmě je orientovaný podle světových stran, a aby se projevila jeho skrytá síla, asi by bylo třeba, aby kolem neproudily davy návštěvníků a zavládl trochu klid. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto kruhu vydat a zkoumat jeho ezoterické vlastnosti, tak v nějaký méně frekventovaný čas. Můžete se pak třeba bosýma nohama postavit na reliéf na ústředním kameni, zavřít oči a soustředit se na splynutí s kruhem. Možná v duchu uvidíte, jak se kameny na obvodu dávají do pohybu a začínají kolem vás kroužit, možná pocítíte příliv pozitivní energie anebo najdete odpověď na otázku, která vás trápí. Nebo třeba jen poděkujete za vše dobré, čeho se vám a vaším blízkým dostalo.
V případě tohoto kamenného kruhu je poněkud nešťastné, že ten, kdo ho chce navštívit, musí zaplatit vstupné do botanické zahrady, jinak se ke kruhu nedostane. Některé další artefakty, které do projektu Marka Pogačnika v Praze patří, jsou přístupné volně – nedaleká skupina tří kamenů nazývaná Tři bohyně, zvěrokruh ctností u památníku Karla IV. na Křižovnickém náměstí před vstupem na Karlův most anebo nenápadná stéla vedle tramvajové zastávky Hlavní nádraží. Realizace celého projektu se zřejmě od původního projektu poněkud liší, takže další jeho prvky ještě čekají na dohledání. Jeden z nich by měl být v zoologické zahradě, další na Vyšehradě nebo na Žižkově.
Dá se předpokládat, že artefakty postavené v rámci tohoto projektu mezi sebou „komunikují“ a možná se nějakým způsobem napojují i na ostatní artefakty tohoto druhu a „energetická místa“ v Praze i jejím okolí, ať novodobém nebo historické, jakými jsou třeba menhir v Praze 4 – Chabrech, Čertův sloup na Vyšehradě, obelisk na Pražském hradě, menhir v Horoměřicích nebo kamenný kruh pod Okoří. Zda tomu tak opravdu je by se mohlo stát hezkým námětem na psychotronický výzkum. Co říkáte, kolegové, badatelé?
