Největší částku vybral, stejně jako v minulých letech, v Praze 1 a 2 a nejvíc peněz zaplatili řidiči prostřednictvím parkovacích automatů, celkem přes 349 milionů. Vyplývá to z informačních dokumentů, které pro vedení města vypracovali úředníci. Předloni vybral magistrát v Praze 1 až 8 zhruba 650,5 milionu. Roční parkovací oprávnění stojí 1200 korun.
V první městské části bylo vybráno před odečtením nákladů a daně zhruba 143,2 milionu korun. Městská část z toho dostane asi 73,44 milionu. Praha 1 byla první částí, kde byly v minulosti zóny zavedeny. Druhou nejvyšší částku vybralo město v Praze 2, a to asi 115,3 milionu, což je meziročně o něco více. Po odečtení nákladů a daně to dělá asi 78,6 milionu.
Nejvyšší částky vybraly radnice v parkovacích automatech a z prodejů parkovacích oprávnění. V automatech to bylo dohromady 349,5 milionu a na parkovacích kartách 273,2 milionu. S výjimkou Prahy 3, 4 a 6 vybraly radnice více peněz vždy v parkovacích automatech než získaly na parkovacích oprávněních. Také v tomto případě generovaly nejvyšší částky Praha 1 a 2.
Náklady na provoz zón a daně odvedené z výběru peněz dosáhly zhruba 307 milionů korun. Mezi náklady je započítán například výdaj parkovacích oprávnění nebo náklady na správu zón. V případě Prahy 9, 13 a 22 náklady přesáhly výnosy. Avšak například Praha 9 má příjmy pouze z prodeje parkovacích karet, ale z parkomatů a virtuálních hodin už ne. Praha 13, 16 a 22 zase nevydává parkovací karty.
Zóny má starosti městská firma Technická správa komunikací (TSK) a parkovací oprávnění vydávají radnice. První regulace parkování začala v 80. letech 20. století fungovat v Praze 1. Tzv. modré zóny byly poprvé zavedeny v roce 1996 v části Prahy 1. Následně byly postupně rozšířeny do dalších částí Prahy. Letos je zavedla na části území také Praha 10.
ČTK
