Běžný život lidí v baroku přiblíží výstava, která ve žďárském regionálním muzeu začne 10. června. Ukáže, jak se lišil život bohatého a chudého člověka, sirotka, vdovy či svobodné matky, křesťanské obřady stejně jako lidovou magii. Mezi exponáty budou škapulíře, které měly chránit nositele, nebo koutní plachta oddělující ve světnici místo pro matku v šestinedělí. Návštěvníci si vyzkouší psaní husím brkem a práci pekaře.
Jde o jednu z úvodních akcí letošních oslav 300 let od posvěcení kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, památky UNESCO. Výstava Roky v baroku bude ve žďárském muzeu do 6. listopadu. Pak ji převezme muzeum v dolnorakouském Retzu, které se na jejím vzniku podílelo. „Zapůjčilo velmi hodnotné barokní předměty,“ uvedl Miloslav Lopaur z městského muzea. Jde o škapulíře, dobové sklo, cechovní korbele i o zobrazení patrona kostela na Zelené hoře. „Tady bude i zajímavé, jak v Rakousku nahlíželi na kult svatého Jana Nepomuckého,“ podotkl.
Život tehdejších obyvatel výstava ukáže z více pohledů, od narození přes školu, různé kariéry až po tehdejší přípravy na smrt. „Jsou tam určité výseče založené na určité pravděpodobnosti, co je vlastně v té barokní době mohlo čekat,“ uvedl Lopaur. Každý druhý člověk se tehdy nedožil dospělosti a zhruba třetině se mohlo stát, že budou vyrůstat jako sirotci, protože přijdou o otce nebo matku. „Je to směs věcí truchlivých i radostných,“ řekl Lopaur k výstavě. Atmosféru budou dotvářet pro tuto příležitost pořízené nahrávky.
„Je to trochu posazené na konkrétní životní příběh žďárského pekaře Václava Kršky, který je zástupcem měšťanského stavu,“ řekl Lopaur. Jde o reálnou postavu, o níž jsou zmínky v městských knihách. Pekař se narodil asi v roce 1669 a zemřel v roce 1719, manželka Justina ho přežila. „Víme, kde bydlel, nepatřil mezi nejzámožnější měšťany. Víme o něm, že se hodně potýkal s dluhy,“ uvedl.
Zdroj: ČTK
