Jsou chytřejší divoká, volně žijící zvířata? Nebo naopak zvířata domestikovaná? A co býložravci v porovnání s masožravými zvířaty? Názory a odpovědi na podobné otázky dosud nebyly zcela jednotné, neboť inteligence zvířat je poměrně těžko měřitelná. V průběhu výzkumu se porovnávala rovněž i relativní inteligence zvířat s ohledem na jejich skutečnou velikost mozku a počet neuronů v něm.
Vědecký tým se v první fázi výzkumu zaměřil zejména na masožravá zvířata, jakými jsou například kočky, psi a lvi. Do prvotního výzkumu byl přiřazen i všežravec medvěd hnědý.
Z porovnávání mozkové kůry psů a koček vyšli jako vítězové psi. Jejich mozková kůra totiž obsahuje zhruba 530 milionů neuronů, což je více než dvojnásobek počtu neuronů v mozkové kůře koček. Kočičí mozek jich obsahuje přibližně 250 milionů. Podle názoru vedoucí vědeckého týmu udává počet neuronů v mozkové kůře zvířete mentální možnosti těchto zvířat a jejich schopnost předvídat události na základě předchozích zkušeností.
Z dalších výzkumů následně vyplynulo, že masožravci, u nichž se dříve předpokládala vyšší inteligence vzhledem k náročnějšímu způsobu života, nakonec nejsou obdařeni vyšší inteligencí než býložravá zvířata. Evoluce tedy zřejmě kladla stejné nároky na inteligenci potřebnou k přežití u klidnějších pojídačů rostlin i u masožravých predátorů. Navíc se zjistilo, že domácí zvířata jsou stejně inteligentní jako ta žijící ve volné přírodě.
Vědci na základě svých výzkumů však zároveň došli i k extrémnímu zjištění, a to v případě porovnávání mozku medvěda hnědého, kočky a mývala. Mozek medvěda, který je objemově přibližně desetkrát větší než mozek kočky, však obsahuje přibližně stejný počet neuronů, jako má právě ona. Naopak mýval, jenž má podobně velký mozek jako kočka, je však obdařen podobným počtem neuronů, jakým disponují „inteligentnější“ psi.
Inteligenci zvířat lze však posuzovat různými způsoby. Známý je například tzv. Gallupův zrcadlový test sebeuvědomění, který byl vyvinut v roce 1970 Gordonem Gallupem Jr., profesorem psychologie ze State University of New York v americkém Albany. Tento test představuje měřítko sebeuvědomění zvířat. Jednalo se o první test použitý k ověření schopnosti zvířat rozpoznat svůj obraz v zrcadle. Test, který bývá označován též jako „značkový“, probíhal tak, že profesor Gallup v první fázi zvířata nechal prohlížet se v zrcadle, aby si zapamatovala svůj vzhled. Následně uspal skupinu šimpanzů a poté na jejich obličeje zakreslil značky, a to barvou bez jakéhokoliv zápachu. Po probuzení byli šimpanzi postaveni před zrcadlo, kde se dotýkali označených míst na své hlavě. Snažili se barevné stopy odstranit, a to na svém těle, nikoliv z odrazu v zrcadle. A mimochodem, Gallupovým testem zkoumajícím sebeuvědomování zvířat bez problémů dále prošli například i orangutani, gorily, sloni, delfíni skákaví, kosatky dravé či straky obecné.
