Na svět přišel 1. října 1900 v Královských Vinohradech v ulici Jana Masaryka č. 326/36 v rodině litografa smíchovské tiskárny Antonína Moravce. Později se rodina přestěhovala do Záběhlic.
Mladého Jaroslava přivedla láska k tištěnému slovu do učení na knihkupce u Františka Bačkovského (1854 v Benátkách, části Ždírce nad Doubravou – 1908 v Chvatěrubech). Po tříletém vyučení (1915–18) zde ještě dva roky pracoval jako účetní a právě v této době se pokusil o vlastní nakladatelskou činnost. Založil si nakladatelství Saturn a zaměřil se na knížky dobrodružství a tajemna. Vydával autory jako E. A. Poe, Jack London, R. L. Stevenson ad. Jeho činnost přerušila dvouletá vojenská služba. Po návratu přijal zaměstnání v renomovaném nakladatelství J. R. Vilímka (1860 v Praze – 1938 tamtéž). Zde pracoval jako redaktor až do roku 1933.
Už v učení se setkal s Janem Toužimským (1898 – 1980), podobným milovníkem knih. Jejich osud se spojil v době, kdy zjistil, že práva na vydávání děl Karla Maye jsou k mání. Netrvalo dlouho a oba pánové si je zakoupili a následně založili nakladatelství Toužimský a Moravec se sídlem v pražských Vršovicích. Značnou roli při zrodu nakladatelství sehrál i fakt, že se Moravec při své redakční práci u Vilímka seznámil se Zdeňkem Burianem (1905 v Kopřivnici – 1981 v Praze).
Tento geniální malíř obohacoval jimi vydávané knihy a po šestnáct let se nakladatelská činnost rozrostla a bylo vydáno přes 600 titulů.
Nakladatelství prosperovalo a kromě knih Karla Maye vydávalo i příběhy o Pánu opic, Tarzanovi, britském letci Bigglesovi a mnoho dalších zajímavých děl v edicích S puškou a lasem, Povídky o zvířatech, Romány, které napsal život, Východ a západ, Polnice a další. Záslužnou práci vykonalo nakladatelství vydáváním Knih českých cestovatelů, Josefa Kořenského, Enrique Stanko Vráze, Alberto Vojtěcha Friče, Emila Holuba a dalších.
Kmenovým autorem firmy se stal spisovatel a archeolog Eduard Štorch (1878 v Ostroměři – 1956 v Praze), který dokázal mistrně spojit poznávání historie a předhistorie s dobrodružstvím. Významným činem bylo vydání výpravných Divů světa Františka Schörpnera a ještě významnějším pak kniha profesora Josefa Augusty Divy prasvěta. Práce na tomto díle rozhodla o tom, že Zdeněk Burian vstoupil do světa malířských rekonstrukcí pravěké fauny a flóry. Tato oblast tvorby mu později přinesla světový věhlas.
Předválečná vydání mayovek nakladatelství Toužimský & Moravec se počítají vůbec k nejkrásnějším vydáním na světě. Jen do roku 1940 vyšlo s ohromným úspěchem šedesát jeho titulů v nákladu 650 000 výtisků.
Nakladatelství skončilo činnost při znárodnění v roce 1949.
Bývalý nakladatel dostal práci v jáchymovských dolech. Měl ještě štěstí, že tam nepobyl dlouho. Rozloučil se ale s Karlem Mayem a musel se bez něj obejít i v dalších letech, kdy našel zaměstnání v účtárně n. p. Kniha. Naučil se práci účetního a vykonával ji až do roku 1965. V té době si stěžoval, že naší mládeži chybí dobrá dobrodružná literatura. May tehdy nevycházel a z knihkupectví zmizely i knihy dalších autorů. Dobrodružství skomíralo a on smutně přihlížel, jak celá generace kluků a děvčat je ochuzena o to, co jeho v mládí tak těšilo. Před rokem 1960 milovníka Maye napadlo, že se může pokusit napsat něco sám a navázat na přervanou tradici. Tak vznikly dvě první knihy Jaroslava Moravce ´Kleki Petra´ a ´Válka bez skalpů´. Napsal je na přelomu padesátých a šedesátých let, třebaže vyšly až později. V obou vystupovali hrdinové, které vytvořil Karel May, ovšem v jiném pojetí. Obě knihy vyšly ve velkém nákladu a byly brzy rozebrány.
V roce 1971 vyšel také román pro mládež Zrazený tomahavk (1971), o tři roky později Čtení z kamení, příběhy indiánského policisty, povídkové westerny s detektivními prvky určené mládeži, Moravec byl také autorem literatury faktu, v roce 2006 vyšel jeho Pražský případ doktora Maye.
A bez zajímavosti není ani to, že stále nevydán je jeho Nepravý apoštol (Vraždy na ostrovech), nikdy nevydaný životopisný román o posledních letech života Roberta Louise Stevensona, kdy pobýval na Tichomořských ostrovech v Polynésii.
Jaroslav Moravec publikoval v časopisech Kmen, Červen, Literární rozhledy, Pionýr nebo Lidé, věci, dobrodružství. Jeho dobrodružné povídky se zabývají především indiánskou tematikou. V některých se snaží navazovat na knihy Karla Maye, kterého i překládal.
Ve svých povídkách Moravec nekladl důraz na hrdinství jednotlivce, spíše poukazoval na nesmyslnost vyhlazovacího boje kolonizátorů proti indiánům. Ti hájili svá přirozená práva na domov a svobodný život. Zdůrazňoval také přednost spravedlnosti pomocí humánnosti a moudrosti před strohým uplatňováním zákona, jako tomu je v povídkách o indiánském policistovi v knize Čtení z kamení.
Jaroslav Moravec zemřel 31. října 1974 v Praze.
V roce 1990 obnovili potomci původních majitelů společný podnik s obdobnou vydavatelskou náplní. Na základě požadavku společníka Miroslava Hracha bylo konsorcium rozděleno do dvou objektů, takže od 1. července 1992 existují dva samostatné podniky: Nakladatelství Toužimský & Moravec, vlastník Michal Moravec, a firma Hrach, která rovněž používá označení T&M. Rozdělení se na nakladatelské práci ale nijak výrazně neprojevilo.
Zdroje: zat, Historie nakladatelství Toužimský & Moravec, webové stránky stránky Karel May; webové stránky Toužimský & Moravec; Wikipedie
