Manželka francouzského prezidenta musí u soudu prokázat, že je žena. Spolu se svým mužem žaluje pravicovou influencerku Candace Owens za pomluvu a u amerického soudu je důkazní břemeno na nich.
Už samotný princip je absurdní. Někdo o vás něco tvrdí, a vy pak musíte dokazovat, že to není pravda. Navíc je tu otázka, proč by to vůbec mělo kohokoli mimo jejich manželství zajímat. Co přesně se změní v jejich životě, ať už je pravda jakákoli?
V poslední době se tu rozmohl nešvar veřejně pitvat pohlaví a sexualitu lidí, s nimiž nemáme nic společného. Nejde přitom o veřejný zájem, ale jen o senzaci a lacinou popularitu. Owens je ochotná na to, že Brigitte Macron je muž, vsadit celou svou kariéru. A navíc tvrdí, Macronovi jsou pokrevní příbuzní a že za ziskem prezidentského křesla pro Emmanuela Macrona stojí spiknutí CIA.
Když na ni Macronovi podali žalobu, začala se bránit ústavní ochranou svobody slova. Tvrdí, že jen „pokládá otázky“ a využívá práva na veřejnou debatu. Macronovi jsou však přesvědčeni, že o žádné hledání pravdy nejde, ale jen o touhu získat pozornost.
Zpočátku ani nechtěli reagovat. Právě proto, aby ji tu pozornost nedávali. Jenže celá kauza podle nich zašla už příliš daleko. A Owens mezitím přitvrdila — nyní tvrdí, že proces s Macronovými má odvést pozornost od jejího „investigativního“ pátrání v případu smrti Charlese Kirka, kde zpochybňuje oficiální závěry FBI. Kritici ji i v tomto případě obviňují z manipulace a šíření výmyslů s jediným cílem: zviditelnit se.
Kde leží hranice mezi svobodou projevu a šířením lží, které mohou lidem reálně zničit život? A jak se proti podobným útokům bránit, aniž by to otevřelo dveře cenzuře?
Zdroj: autorský text
