Je tady březen. Proč ho ale nazýváme jinak než řada jazyků?

Podle gregoriánského kalendáře je březen třetím měsícem v roce a má jedenatřicet dní. V řadě světových jazyků se nazývá podle mytologického Marta, tedy v angličtině March, v němčině März nebo slovensky Marec. Jak to, že se u nás toto pojmenování neujalo?

Název měsíce

Březen se v češtině odvozuje od březosti samic zvířat, ale také od bříz, které v tomto období raší. Stejně jako dalších jedenáct měsíců má ale v češtině „svůj“ název a nevychází z latinského původu, jako u řady světových jazyků. Stejně jako my mají měsíce v roce pojmenované třeba ještě Ukrajinci, březen je u nich berezen‘.

Něco z historie

Takřka celosvětový název března ale vychází od pojmenování mytologického Marta, boha války a zemědělství. V tento měsíc se také bojeschopní římští občané scházeli za hradbami Říma na Martově poli. Po zimě začínalo období příhodné pro vedení bojů a trvalo do října. Římané však měli původně březen jako první kalendářní měsíc v roce, protože zima byla obdobím bez pojmenování měsíců. Až římský král Numa Pompilius zařadil v roce 713 př. n. l. do kalendáře i leden a únor. Později se začátek roku posunul na 1. leden.

Herec Marvan natočil za 50 let přes dvě stovky filmů. Totalita mu v tom nezabránila

Změna času

Ve většině evropských zemích, České republiky nevyjímaje, začíná poslední březnovou neděli letní čas. U nás se tak již tradičně ve dvě hodiny v noci přeřídí všechny hodiny na třetí hodinu středoevropského letního času.

Zajímavosti historie

V socialistickém Československu byl od roku 1955 březen označován jako Měsíc knihy. Toto označení bylo na počest slovenského popularizátora knih Mateja Hrebendy, který se narodil 10. března 1796. Pod záštitou ministerstva kultury tak byly během tohoto měsíce pořádány akce na podporu čtenářství a propagace knih. Měsíc knihy zanikl po roce 1989, kdy ministerstvo přestalo tyto akce podporovat.

Na březen ale připadaly a připadají i další významné dny, hned 8. března je to Mezinárodní den žen, o den později Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince, 12. března pak Den vstupu ČR do NATO a 28. března Den narození Jana Ámose Komenského.

Zdroj: Wikipedia