Před téměř třemi lety vyvolal nákup 75 čerpacích stanic RoBiN OIL státní společností ČEPRO značnou kritiku. Cena transakce se podle tehdejších mediálních informací pohybovala kolem 4,5 miliardy korun a objevovaly se otázky, zda má stát tak rozsáhlou síť čerpacích stanic vůbec provozovat. Dnes ČEPRO tvrdí, že se investice vyvíjí výrazně lépe, než očekávalo. Konkrétní ekonomické výsledky však na dotazy redakce Náš REGION neposkytlo.
Když státní ČEPRO v lednu 2024 dokončilo převzetí sítě RoBiN OIL od podnikatele Jiřího Zoubka, stalo se provozovatelem přibližně 285 čerpacích stanic a upevnilo si pozici třetí největší sítě v České republice.
Obchod od počátku provázely rozdílné názory na jeho ekonomickou výhodnost i strategický význam. Zastánci zdůrazňovali posílení postavení státní společnosti na trhu a zajištění stabilních dodávek pohonných hmot. Kritici naopak upozorňovali na vysokou pořizovací cenu a zpochybňovali potřebu rozšiřovat státní podnikání v maloobchodním prodeji benzínu a nafty. Po téměř třech letech od akvizice je proto namístě položit jednoduchou otázku: kolik stát na převzatých čerpacích stanicích skutečně vydělává?
V únoru 2024 vedení ČEPRO uvedlo, že fixní část kupní ceny představovala 2,4 miliardy korun. Další část tvořily peněžní prostředky a provozní kapitál převzaté společnosti. Celková cena transakce se podle tehdejších mediálních informací pohybovala kolem 4,5 miliardy korun. Generální ředitel ČEPRO Jan Duspěva tehdy očekával návratnost investice přibližně za osm a půl roku. Společnost rovněž hovořila o předpokládaném zvýšení ekonomické efektivity o zhruba 310 milionů korun ročně.
Jak se tato očekávání naplňují? „Dosavadní ekonomické výsledky akvizice hodnotíme velmi pozitivně,“ uvedlo ČEPRO v odpovědi redakci Náš REGION. Podle společnosti dosavadní vývoj výrazně překračuje původní předpoklady a návratnost celé investice očekává nejpozději do osmi let. Zůstává však otázkou, o kolik se skutečné výsledky od původního ekonomického modelu liší. Samotné zkrácení předpokládané návratnosti přibližně o půl roku totiž ještě neukazuje, jaké výnosy a peněžní toky převzatá síť skutečně vytváří.
Výsledky jsou podle firmy výborné. Čísla ale chybějí
Redakce proto požádala ČEPRO o konkrétní ekonomické údaje. Zajímalo nás, o kolik procent převzatá síť překonala plánované tržby, provozní zisk a peněžní toky. Ptali jsme se také na aktuální očekávanou návratnost a samostatný hospodářský přínos RoBiN OIL v letech 2024 a 2025. Konkrétní odpovědi jsme nezískali.
„Konkrétní údaje bohužel buďto nezveřejňujeme jako obchodní tajemství, nebo je nemůžeme vyčíslit,“ odpověděl specialista komunikace a marketingu ČEPRO Marek Roll. Podle společnosti je problémem také skutečnost, že modernizace zahrnuje nejen převzaté čerpací stanice, ale i původní síť EuroOil, takže jednotlivé investice nelze vždy přesně oddělit.
Argument ochrany obchodního tajemství je u společnosti působící na konkurenčním trhu pochopitelný. ČEPRO je však současně stoprocentně vlastněno státem a nákup RoBiN OIL představoval významné rozhodnutí o využití prostředků státní firmy. Veřejnost proto má legitimní zájem vědět, zda se původní ekonomické předpoklady skutečně naplňují. Zveřejněné hospodářské výsledky celé společnosti přitom odpověď neposkytují. ČEPRO totiž kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot provozuje také skladovací a logistickou infrastrukturu a věnuje se velkoobchodu.
Ani vysoký zisk celé společnosti proto automaticky neznamená, že samotná akvizice RoBiN OIL byla ekonomicky výhodná.
Další miliarda na modernizaci
Samotnou kupní cenou investice neskončila. ČEPRO postupně začleňuje převzaté stanice pod značku EuroOil a připravuje modernizaci celé maloobchodní sítě. V současnosti podle společnosti funguje pod značkou EuroOil přibližně třetina původních stanic RoBiN OIL. Do konce roku 2026 má být přeznačena polovina, zbývající část během roku 2027. Náklady na samotný rebranding se podle ČEPRO pohybují v původně plánované úrovni kolem 200 milionů korun.
Celková modernizace maloobchodní sítě má podle vyjádření společnosti stát přibližně jednu miliardu korun. Tato částka se však týká také původních stanic EuroOil, nikoliv výhradně převzaté sítě RoBiN OIL. Součástí investic je rozšíření nabídky občerstvení a doplňkových služeb. Nový koncept již společnost pilotně testuje. Z ekonomického hlediska přitom bude důležité vyhodnotit nejen růst tržeb, ale také skutečné náklady na modernizaci a jejich vliv na návratnost celé investice.
Strategická investice, nebo běžné podnikání?
ČEPRO zdůrazňuje, že jeho hlavním posláním zůstává bezpečnost zásobování České republiky pohonnými hmotami. Společnost provozuje významnou část kritické infrastruktury a podílí se na zásobování armády i integrovaného záchranného systému. Investuje také do skladovacích kapacit. V Hněvicích vzniká šest nových nádrží o celkové kapacitě 60 milionů litrů pohonných hmot, jejichž dokončení je plánováno na rok 2027. Podle společnosti je důležitou součástí její strategie také diverzifikace dodavatelů a posilování železniční přepravy pohonných hmot. Tyto strategické činnosti však otevírají další otázku: do jaké míry je pro jejich zajištění nezbytné, aby stát zároveň provozoval jednu z největších maloobchodních sítí čerpacích stanic? ČEPRO argumentuje tím, že vlastní síť posiluje spolehlivost dodávek, zvyšuje obchodní možnosti společnosti a přispívá k její ekonomické stabilitě. Pro další rozsáhlé akvizice nyní podle svého vyjádření nevidí prostor.
Stát už jednou benzinky prodával. Proč je znovu nakoupil?
Historie státního podnikání v prodeji pohonných hmot má pozoruhodný vývoj. Zatímco v roce 2005 stát privatizací Unipetrolu převedl také síť Benzina do soukromých rukou, v lednu 2024 prostřednictvím ČEPRO svou vlastní maloobchodní síť výrazně rozšířil nákupem 75 čerpacích stanic RoBiN OIL. Nešlo přitom o návrat státu na trh. Síť EuroOil provozoval již před akvizicí a její historické kořeny sahají právě k transformaci někdejší Benziny v devadesátých letech. Nákup RoBiN OIL obhajovali především tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a generální ředitel ČEPRO Jan Duspěva. Argumentovali ekonomickou výhodností, očekávanou návratností investice a posílením bezpečnosti zásobování. Duspěva rovněž upozorňoval, že pokud by RoBiN OIL získala konkurenční společnost, mohlo ČEPRO přijít o významného velkoobchodního odběratele pohonných hmot.
Transakce ale měla i řadu hlasitých odpůrců. Kritika přitom nepřicházela pouze od tehdejší opozice, ale také od politiků vládních stran. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) zpochybňoval samotnou potřebu státu vlastnit další čerpací stanice. Lukáš Vlček (STAN) upozorňoval na otázku priorit veřejných investic a Jan Farský (STAN) kritizoval nákup také v souvislosti s očekávaným rozvojem elektromobility. Výhrady zaznívaly i od odborníků. Michal Bláha z platformy Hlídač státu upozorňoval na geografické překrývání sítí EuroOil a RoBiN OIL, které podle jeho hodnocení oslabovalo argument o strategickém rozšíření pokrytí České republiky. Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček zpochybňoval potřebu státního vlastnictví čerpacích stanic a upozorňoval na rizika spojená s budoucím vývojem spotřeby pohonných hmot.
Zajímavé bylo také stanovisko tehdejšího opozičního hnutí ANO. Karel Havlíček sice kritizoval nákup v době napjatých veřejných rozpočtů, současně však připouštěl, že státní síť může v mimořádných situacích představovat určitý nástroj pro ovlivňování cenového chování trhu.
Rozhodnou výsledky, nikoli ujišťování
Téměř tři roky po dokončení akvizice už ale není nejdůležitější otázkou, kdo měl tehdy pravdu. Rozhodující jsou skutečné ekonomické výsledky. ČEPRO tvrdí, že nákup překonává původní očekávání a investice se vrátí nejpozději do osmi let. Konkrétní údaje o ziskovosti, peněžních tocích a skutečném hospodářském přínosu převzaté sítě však redakci neposkytlo.
Redakce Náš REGION se proto bude tématem zabývat i nadále. Teprve porovnání původních ekonomických předpokladů se skutečnými výsledky může ukázat, zda stát za miliardy korun vybudoval dlouhodobě výnosný maloobchodní byznys, nebo zda byly obavy kritiků oprávněné.
Zdroj: autorský text
