• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Projev Napoleonova vojenského génia: bitva tří císařů trochu jinak

    2.12.2020

    Mrazivá noc počínající zimy pomalu končí. Krajina je dosud poseta mnoha tisíci ohníčků, u kterých si prokřehlí vojáci nahřívají ruce. Budou je potřebovat, bitva, která je čeká, bude jistě strašlivá. Na východním obzoru vyskočily první rudé pruhy a dosud černá obloha bledne úsvitem. Začíná se zdvihat lehký větřík a rozhání mlhu po pusté pláni, s několika nízkými návršími. Kdesi v dálce odbíjejí hodiny sedmou hodinu ranní. Píše se druhý prosinec 1805.

    Bitva tří císařů, bitva u Austerlitz, což je německy Slavkov, vstoupila do dějin. Jedna z bitev, ve které se naplno projevil Napoleonův vojenský génius, dosud nepoznamenaný pocitem neporazitelnosti. Městečko nedaleko Brna se tím stalo velmi známým, nejen mezi vojenskými historiky. Strategie vítězných francouzských armád, početně si o 15 000 mužů slabších, než spojenecké vojsko rusko-rakouské, se učí na vojenských akademiích dodnes. Grande armée, symbolicky pochodující vstříc vycházejícímu slunci.

    Sto dní císaře Napoleona a jeden vděčný spisovatel. Ne král, ale císař je lidmi milován

    Důsledky výsledku bitvy byly dalekosáhlé, než by se na první pohled zdálo. Vítězství Napoleona byla natolik drtivé, že si mohl diktovat podmínky tak, jako dosud žádný jiný. Rakousko to pocítilo na své kůži naplno, na rozdíl od Ruska, které se v tichosti vytratilo. František I. se o dva dny později setkal s malým Korsičanem, který si jeho příjezd vychutnal s notnou dávkou škodolibosti. Byl to od Rakouska dárek k Mikuláši, protože šestého prosince bylo na Slavkovském zámku podepsáno příměří. Tím to zdaleka nekončilo.

    Na druhý svátek vánoční téhož roku byl podepsán v Prešpurku (Bratislava) mír, který přišel Rakousko velmi draho. Rusko se pochopitelně k této smlouvě nepřipojilo. Františkova říše se scvrkla o 63 000 km čtverečních a o tři miliony obyvatel. Tyroly, Benátsko, Istrie, Dalmácie měly rázem jiného pána. Svatá říše římská definitivně zanikla o pár měsíců později. Když se britský premiér dozvěděl o výsledku bitvy, měl prý prohlásit, že na nejbližší léta můžou vyhodit v kancelářích všechny mapy Evropy.

    Zámek pod zámkem. Víte, co ukrývá podzemí slavkovského zámku?

    Historie si v učebnicích všímá bohužel jen živých. Těch třicet či čtyřicet tisíc mrtvých bylo pohřbeno do dvaadvaceti obrovských hrobů, přímo na bojišti. Zranění byli rozvezeni do okolních vesnic a do Brna. Traduje se, že byli pohřbívání i vojáci dosud živí, co nejrychleji, ale i tak, přes počínající zimu, vypukla epidemie tyfu, která kosila vojáky i civilisty.

    Bitva u Slavkova byla největší bitvou, kterou Napoleon svedl na půdě Moravy. Stala se vděčným tématem mnoha malířských děl i literárních skvostů. Lev Nikolajevič Tolstoj a jeho epopej, Vojna a mír, je toho jasným důkazem. Byla také velmi úspěšně zfilmována. A nyní kontrolní otázka. V kterém českém filmu se o bitvě u Slavkova hovoří velmi silně? Malá nápověda. Vozy s raněnými, váznoucí v bahně, byly inspirací hlavního hrdiny, vynálezce.



    Nepřehlédněte