Napoleon
Pachtovský zámeček. Kdysi se tu zastavil sám Napoleon před důležitou bitvou
Poštovní a četnická stanice, hospodářská komora i mateřská škola. Pachtovský zámeček, který se nalézá severovýchodně od náměstí Míru v Jablonném v Podještědí, má za čtvrt tisíciletí své existence vskutku bohatou historii.
Kníže Metternich, symbol zpátečnictví. Revoluce byla jeho noční můra
Největší a tedy také nejbezprostřednější zlo, je pro nás tisk. Ne nelekejte se, není to omyl, ani výrok nějakého významného politika současnosti. Tento povzdech je starý více než dvě století. Píše se rok 1819 a kníže Metternich je už více než deset let ministrem zahraničí. Symbol konzervatismu, zpátečnictví, ale i velmi obratné diplomacie. Pragmatik, který nesnáší náhody a novináře.
Projev Napoleonova vojenského génia: bitva tří císařů trochu jinak
Mrazivá noc počínající zimy pomalu končí. Krajina je dosud poseta mnoha tisíci ohníčků, u kterých si prokřehlí vojáci nahřívají ruce. Budou je potřebovat, bitva, která je čeká, bude jistě strašlivá. Na východním obzoru vyskočily první rudé pruhy a dosud černá obloha bledne úsvitem. Začíná se zdvihat lehký větřík a rozhání mlhu po pusté pláni, s několika nízkými návršími. Kdesi v dálce odbíjejí hodiny sedmou hodinu ranní. Píše se druhý prosinec 1805.
Taktika ruského generála byla jednoduchá. Kutuzov a Napoleon
Půlmilionová armáda, před kterou se třese Evropa, kráčí vpřed. Bez odporu, beze ztrát. Už mnoho dní. Není divu, když se nepřítel vyhýbá bitvě. Stále ustupuje, protože může. Francie je na takovou vojenskou taktiku příliš malá. Zde, v zemi desítek Francií je to ďábelská strategie a ten jednooký, ruský generál to dobře ví.
Kde velel generál Ney, Francouzi vítězili
Kdyby v armádě existovala nějaká literární, červená knihovna, mohl by být jejím symbolem. Chudá služtička, která se provdá za bohatého průmyslníka jistě ne. Je to příběh chlapce z rodiny bednářského mistra. Oslnivá vojenská kariéra, která začala u výložek obyčejného vojína. Doba však byla příznivá vojákům a malý Korsičan měl dobrý zrak a odhad. Každý voják má ve své tornistře maršálskou hůl. Zde to platilo beze zbytku a voják, kterého Napoleon obdařil svojí přízní, byl důkazem.
Operní diva Giuseppina Grassini měla s Napoleonem „moderní“ vztah. A v srdci i v loži místo i pro další muže
Ke konci 18. a začátkem 19. století se objevila na operní scéně italská pěvkyně, jejíž silný mezzosoprán okouzlil nejednoho návštěvníka divadla. Navíc oplývala mimořádnou krásou, takže neměla nouzi ani o ctitele, ani o umělce, kteří toužili zachytit její půvab.
Dobrovolně do vyhnanství na Sibiř. Zápisky milující manželky potrestaného děkabristy dojímají dodnes
Kněžna Maria Nikolajevna Volkonská, rozená Rajevská (25. 12. 1805 nebo 22. 7. 1804 – 10. 8. 1863) všechno, co mohla od života dostat, obětovala tomu, aby byla se svým manželem, kterého zcela jistě velmi milovala. Doufejme, že i on jí miloval stejnou měrou.
Původ, který se musí umět nosit. Ruská princezna zvaná Bílá kočka dělala, co mohla
Jekatěrina Pavlovna Bagrationová se 7. prosince 1783 narodila jako hraběnka Skavronská do vyhlášeného ruského šlechtického rodu a provdala se za generála Bagrationa. V Evropě proslula svou krásou, milostnými aférami a nekonvenčním chováním. S tím by ostatně uspěla i dnes.
Fanatici dobra bývají nelidsky krutí, a to vždy a všude. Jen Napoleon na krátký čas inkvizici zrušil
Vznešené ideály bývají vznešenými jen do té doby, dokud zůstávají napsané na papíře nebo pergamenu. Nebo na disku. Letopočet je lhostejný. Pokud se přikročí k realizaci napsaného, jakmile se jich zmocní lidé, obvykle to nedopadne dobře. Snaha o Nejvyšší dobro bývá velmi často lemována stovkami tisíc mrtvých. Fanatici dobra bývají nelidsky krutí, a to vždy a všude. Je to historický axiom.