Výprava za zlatou vidinou tehdy dopadla špatně. Stejně jako ty před tím a jako desítky dalších potom. Jen několik lidí se vrátilo v naprosto zuboženém stavu do města, které založil jeden z nich. Ambrosius Ehinger, německý conquistador. On sám také zmizel v tropickém, deštném pralese, a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. To město tehdy neslo jméno Nový Norimberk. Dnes bychom ho našli jako Maracaibo, mnohamilionové velkoměsto. Město v rovníkové části Jižní Ameriky, ve Venezuele. Něco je tady podivného že? Jsme zvyklí na kolonizátory ze Španělska či Portugalska. Ale co tady dělají Němci? Musíme se vrátit o deset let nazpět. Do roku 1519.
Tehdy zemřel císař Maxmilán I. a Svatá říše římská stála před volbou nového římského krále. Rozhodovalo se mezi francouzským králem Františkem I. a Habsburkem Karlem V. Kurfiřti váhali, ale jak je známo, na každou pochybnost je nejlepším lékem zlato. Hodně zlata, které změnilo názor kurfiřtů. Dvanáct tun, to už snad není ani korupce. To je zkrátka moc, o které se nediskutuje a Karel V byl zvolen. Sponzorem jeho volební kampaně byl augsburský bankéř, Bartoloměj Welser. Pokud se vám nyní mihne myslí jméno Filipina Welserová, tak přemýšlíte správným směrem, byl to její strýc. Nový římský král věděl, co je to vděčnost, a Welserové za to obdrželi koncesi na část území Venezuely, mezi mysem Vela a Parguaná. Směrem na jih nebylo území nijak ohraničeno, a kdyby tehdy Němci došli až na opačnou stranu, k Pacifiku, nikdo by nemohl říci ani popel. Protože první stavby na bažinatých pláních byly vystavěny na dubových pilotách, dostala kolonie název Klein Venedig, čili Malé Benátky. Pátrání po vysněné zemi mohlo začít.
Eldorado či El Dorado bylo jméno bájného jihoamerického panovníka. Dnes se už nikdy nedozvíme, kdo tehdy s tímto, řekněme hoaxem, přišel. I když, kdo ví, vyvráceno není nic, pouze neobjeveno. První, kdo se této informace chytil, byli Španělé, kteří byli posedlí touhou po zlatě, ovšem ani Němci či mnozí jiní rozhodně nezůstávali pozadu. Bájná země se měla nacházet mezi ústím řeky Orinoka a Amazonky. Jezero Parime, kde si tajemný vládce ze sebe smýval zlatý prach, možná dodnes leží neobjeveno, v pralesích o velikosti Evropy. Celé toto dobrodružství trvalo necelých 18 let. Kolonii se nedařilo a zlatá země objevena nebyla. Karel V. nakonec Welserům koncesi v roce 1546 odňal. Plynula staletí, a zlatý přelud žil už jen ve fantazii a snech dobrodruhů a smělých fantastů. Eldorado však obohatilo snad všechny jazyky světa. Stalo se synonymem pro vysněný cíl, a přestože dosud nebylo objeveno, je naší povinností ho hledat dál.
