Už po osmé budou letos rozdány ceny za nejlepší památkářské počiny uplynulého roku. Ale poprvé u toho můžete být i veřejnost, udílení cen Patrimonium pro futuro totiž uvede ČT art 9. listopadu od 20.15 hodin.
Pozitivních počinů a objevů z oblasti památkové péče, které nominovala územní odborná pracoviště Národního památkového ústavu, je letos 34. Zatímco porota vybírá vítěze jednotlivých kategorií, veřejnost mohla podpořit některý z návrhů na cenu svým hlasem (bez ohledu na soutěžní kategorii) v online hlasování Památky děkují.
Za Liberecký kraj nominoval NPÚ – územní odborné pracoviště Liberec tři objekty. Na cenu NPÚ v kategorii Obnova památky jsou navrženy město Hrádek nad Nisou a Projektový ateliér David za obnovu Schubertovy vily, na cenu NPÚ v kategorii Prezentace a popularizace je navržen Pavel Šercl, majitel Jizerskohorského technického muzea v Bílém Potoce, a na cenu NPÚ v kategorii Záchrana památky jsou navrženy město Liberec a společnost Aron House za opravu a restaurování kaple Božího hrobu v Liberci.
V budově bývalé odpadní přádelny Karl Bienert jr. vzniklo a stále se rozrůstá Jizerskohorské technické muzeum. Jedná se o výjimečně zachovaný tovární areál s řadou autentických konstrukcí a zařízení z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Vedle dřívějších expozic energetiky a letectví byla v roce 2020 dokončena expozice zaměřená na textilní výrobu a také rekonstrukce vstupního objektu se zázemím pro návštěvníky.
Ladem ležící areál textilní továrny, jejíž počátky sahají do roku 1852, zakoupil Pavel Šercl s otcem Iljou v roce 2002. Iniciovali prohlášení celého komplexu kulturní památkou v roce 2011. V úzké spolupráci s orgány památkové péče přistoupili k postupné rehabilitaci továrny, sloužící dnes kromě výdělečné činnosti také jako Jizerskohorské technické muzeum.
Jedná se o výjimečně zachovaný tovární areál, který dodnes obsahuje řadu autentických konstrukcí a zařízení z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století (mj. funkčních parních kotlů z let 1884 a 1907). Současný vzhled je dán zejména přestavbou z roku 1913, jejímž autorem byl významný saský architekt průmyslových staveb Heinrich Zieger. Budovy mají dochováno typické konstrukční řešení s železobetonovým skeletem. Rozmístění jednotlivých budov a jejich půdorysný rozsah jsou zachovány již z doby založení přádelny a z této éry pochází i převážná část obvodového zdiva.
V loňském roce dokončená expozice textilních strojů se nachází v nejvyšším patře hlavní budovy a představuje stroje, které dlouhodobě zapůjčila katedra textilních technologií Technické univerzity v Liberci. Expozice zahrnuje i rozsáhlou sbírku šicích strojů sběratelky Pavlíny Cvrčkové. Své místo zde mají také relikty z okolních aplanovaných průmyslových areálů, vytvářející hodnotné industriální lapidárium. Stavební obnova probíhá striktně dle dochované původní stavební plánové dokumentace a v úzké spolupráci s odbornou organizací státní památkové péče.
Bohužel se covid podepsal i na Jizerskohorském muzeu. V informaci o otevírací době v sezoně 2021 – 2022 jsme se dočetli: „Z organizačních důvodů nejsme bohužel schopni obnovit provoz muzea v původním rozsahu.“ Prohlídky lze proto objednávat pouze individuálně pro skupiny od deseti osob.
Zdroj: NPÚ – ÚOP Liberec
