A všechna námaha byla nakonec korunována neuvěřitelným úspěchem. 15. května 1891 byla vysněná a vyvzdorovaná výstava slavnostně zahájena za zvuků Dvořákových fanfár. Úvodní projev měl arcivévoda Karel Ludvík (císař František Josef I přijel do Prahy až 25. září). Ohromení i okouzlení návštěvníci měli možnost seznámit se uceleně se stavem české průmyslové, zemědělské a lesnické výroby, s ovocnářstvím, vinařstvím, pivovarnictvím, včelařstvím a dalšími odvětvími českého hospodářství.
Výstava obsahovala průmyslové expozice strojírenské, hornické, sklářské, keramické i průmyslové chemie. Část výstavy byla zaměřena na společenskou stránku života v Čechách: na zdravotnictví, zemské korporace a spolky, na výtvarné umění i archeologické vykopávky. Na ploše zhruba 300 tisíc metrů čtverečních bylo postaveno na 150 budov.
„Hromové a neutuchající volání »slávy«, zvuky varhan hrajících velebný chorál svatováclavský, fanfáry hudby, jásot a volání mísily se v mohutný a úchvatný obraz, nezapomenutelný nikomu, kdož v památný onen den osobně neb i srdcem svým byl přítomen chvíli tak památné, jíž zahájena jubilejní výstava, jež představila udivenému světu veškeré bohatství českého nadání a práce za celé jedno století, jehož od nejchudších počátků vlastním úsilím se dopracoval,“ popsal zahájení dobový tisk.
Vstupovalo se majestátní Vstupní bránou se dvěma věžemi. Největší a nejnákladnější budovou čelně uzavírající hlavní výstavní třídu byl Průmyslový palác, ale kromě něj tu byla také Strojovna, objekt pro výstavu strojních expozic, Pavilon Zemského výboru Království českého, Pavilon pěti českých železáren, Pavilon českých papírníků, Cukrovarnický pavilon, před kterým stál několik metrů vysoký dřevěný model homole cukru, Zahradnický pavilon se skleníkem pro exotické rostliny, Rybářský pavilon, Šlechtické pavilony, Česká chalupa obsahující výstavu zaměřenou na český venkov a spousta dalších. Byla otevřena také Křižíkova vodní fontána, jedna z největších technických atrakcí výstaviště. Pomocí parního stroje byly nasvětlené barevné proudy vody vrhány až do výše pětadvaceti metrů.
Vedle velkých pavilonů bylo na výstavě velké množství menších pavilonů, stánků a atrakcí: Pavilon zemského výboru království českého, Pavilon Květena, Pavilon Měšťanského pivovaru z Plzně, Pavilon královského hlavního města Prahy, Balonová aréna a spousta dalších. Nechyběla samozřejmě ani spousta restaurací a stánků: American Bar s černošskou obsluhou, Stánek kakaa a čokolády firmy Van Houten, Gallyho balkánská vinárna, Choděrova plzeňská velkorestaurace, třeboňská pivnice knížete J. A. Schwarzenberga, turecká kavárna nebo japonská čajovna.
Kromě rozsáhlé výstavby na samotném výstavišti byly k příležitosti Jubilejní výstavy zprovozněny dvě nové pozemní lanovky (na Letnou a na Petřín), nová Petřínská rozhledna a Křižíkova elektrická dráha na Letné, první česká elektrická dráha.
Symbolické také bylo, že v den, kdy se otevírala výstava, byla za účasti nejvyšších zemských představitelů i reprezentantů císařského domu otevírána nová budova Národního muzea na Václavském náměstí. V tentýž den zahajovala činnost Česká akademie věd a umění – právě v budově Národního muzea, pod jehož střechou pak desetiletí sídlila.
Procházku po výstavě a jednotlivých pavilonech si dopřejeme v dalším pokračování seriálu.
