Jules Verne by zatleskal. Nová mise na Mars, hledání života

Opět jsem si ověřil, že se asi skutečně stávám pamětníkem. Bylo mi třináct let, když jsem se v půl čtvrté ráno díval na zrnící, černobílý, televizní přenos. Naštěstí byly prázdniny, roku 1969. Kdo ví, jestli se tehdy pan Verne díval z poličky s knihami. Můj nejoblíbenější autor. Jeho předseda dělového klubu Barbicane, se však tehdy jmenoval Neil Armstrong.

Věda a technika učinila za těch padesát let neuvěřitelný skok. To, co bylo tehdy něco neuvěřitelného a fantastického, je už dnes normální, obyčejné, všední a rozhodně není hodno palcových titulků. Spíš naopak, skepse a nedůvěra ve vlastní síly, vytváří nejrůznější konspirační teorie o podvodech, ve filmových studiích. Každá nová mise, každá vesmírná sonda, naštěstí bere podobným skeptikům vítr z plachet.

Naše planeta není nafukovací. Mars, náš budoucí domov

Třicátého července 2020, v 13.50 našeho času, odstartovala z rampy č. 41, na mysu Canaveral, raketa Atlas 5. Na palubě měla něco přes tunu vážící sondu, jejíž cílem je planeta Mars a hledání života na této planetě. Proti Saturnu V, který kdysi vynášel lidi na Měsíc, je to celkem nenápadná raketa, poloviční výšky, ale s historickým významem letu.

Sonda nese název Perserevance Rover, a svoji předchůdkyni Curiosity, překonává v mnoha směrech. Kvalitnější design kol umožní delší dojezd v kamenitém terénu, o který není na Marsu nouze. Je vybavena 23 kamerami maximální kvality, a velkým rozlišením. Možná si i poslechneme, jak k nám Mars promlouvá, třeba při prachové bouři, sonda má dva vysoce citlivé mikrofony.

FOTO: Mise na Mars

Mise na Mars - mise Mars sondaMise na Mars - Mise Mars sondaMise na Mars - Mise Mars sonda roverMise na Mars - raketa atlas VMise na Mars - Planeta Mars

Dva metry dlouhá, robotická paže, je tím nejdokonalejším, co se dalo v roce 2020 vyrobit. Nabírá vzorky, s tvrdým materiálem si poradí příklepovou vrtačkou a může provádět i analýzu hornin tím, že je laserem změní v páry a vědci pak vyhodnotí spektrální čáry. Energii sonda získává z miniaturního plutoniového reaktoru. Zde se plutonium chová opravdu mírumilovně. Teplo z rozpadu jeho částic se mění na elektrickou energii. Vědci i přes toto vybavení musí sondu důkladně hlídat, protože na výměnu informací potřebuje radiový signál již skoro dvacet minut a obsluha nemůže reagovat na překážku ihned. Pečlivá volba místa přistání je proto samozřejmostí.

Sonda bude první i v dalším zařízení, které dosud nikde ve vesmíru nebylo vyzkoušeno. Tím aparátem je maličká helikoptéra, s dvojicí nosných vrtulí, s otáčkami 2400 za minutu. Helikoptéra nese název Ingenuity (vynalézavost) a vědci poprvé vyzkoušejí její možnosti v atmosféře, která je stokrát řidší, než ta pozemská. Sonda k Marsu dorazí v únoru roku 2021. Jules Verne by zatleskal.

Včera, 17:31
O vztazích na dálku, partnerství, rozchodech, samotě, nevěrách i o čerstvém zamilování. O naději i...
Včera, 15:59
Pod jeho nehybnou, kamennou tváří, uplynulo již nezměrné množství vody. Více jak osm století hledí...
Včera, 14:20
Ptačí peří, složené z jednotlivých per, tělní pokryv ptáků, je velice podobným materiálem jako lidské...
Včera, 12:02
Má váš pes volný přístup na zahradu? Pokud mu život na ní chcete zpříjemnit, učinit...
Včera, 10:29
Jedním z nejvýznamnějších míst, na kterém skončilo mnoho nevinných životů během druhé světové války, byla...
2.8.2020
Zemětřesení lidstvo děsilo od nepaměti. Není asi zcela náhodou, že moderně pojatá věda o zemětřeseních,...
2.8.2020
Po roce 1989 se v této zemi spustila dokonalá keltománie. Není divu, do té doby...
2.8.2020
Lapač snů jsme si v dnešní době oblíbili hlavně jako dekoraci do ložnic a dětských...
2.8.2020
A také vleklá občanská válka. Ta první skončila 2. srpna 1997, další následovala dva roky...
2.8.2020
Konečně můžeme vařit venku! Na chatě, na chalupě, na zahradě, na čundru... Nabízíme vám několik...
Reklama