Jules Verne by zatleskal. Nová mise na Mars, hledání života

Opět jsem si ověřil, že se asi skutečně stávám pamětníkem. Bylo mi třináct let, když jsem se v půl čtvrté ráno díval na zrnící, černobílý, televizní přenos. Naštěstí byly prázdniny, roku 1969. Kdo ví, jestli se tehdy pan Verne díval z poličky s knihami. Můj nejoblíbenější autor. Jeho předseda dělového klubu Barbicane, se však tehdy jmenoval Neil Armstrong.

Věda a technika učinila za těch padesát let neuvěřitelný skok. To, co bylo tehdy něco neuvěřitelného a fantastického, je už dnes normální, obyčejné, všední a rozhodně není hodno palcových titulků. Spíš naopak, skepse a nedůvěra ve vlastní síly, vytváří nejrůznější konspirační teorie o podvodech, ve filmových studiích. Každá nová mise, každá vesmírná sonda, naštěstí bere podobným skeptikům vítr z plachet.

Naše planeta není nafukovací. Mars, náš budoucí domov

Třicátého července 2020, v 13.50 našeho času, odstartovala z rampy č. 41, na mysu Canaveral, raketa Atlas 5. Na palubě měla něco přes tunu vážící sondu, jejíž cílem je planeta Mars a hledání života na této planetě. Proti Saturnu V, který kdysi vynášel lidi na Měsíc, je to celkem nenápadná raketa, poloviční výšky, ale s historickým významem letu.

Sonda nese název Perserevance Rover, a svoji předchůdkyni Curiosity, překonává v mnoha směrech. Kvalitnější design kol umožní delší dojezd v kamenitém terénu, o který není na Marsu nouze. Je vybavena 23 kamerami maximální kvality, a velkým rozlišením. Možná si i poslechneme, jak k nám Mars promlouvá, třeba při prachové bouři, sonda má dva vysoce citlivé mikrofony.

FOTO: Mise na Mars

Mise na Mars - mise Mars sondaMise na Mars - Mise Mars sondaMise na Mars - Mise Mars sonda roverMise na Mars - raketa atlas VMise na Mars - Planeta Mars

Dva metry dlouhá, robotická paže, je tím nejdokonalejším, co se dalo v roce 2020 vyrobit. Nabírá vzorky, s tvrdým materiálem si poradí příklepovou vrtačkou a může provádět i analýzu hornin tím, že je laserem změní v páry a vědci pak vyhodnotí spektrální čáry. Energii sonda získává z miniaturního plutoniového reaktoru. Zde se plutonium chová opravdu mírumilovně. Teplo z rozpadu jeho částic se mění na elektrickou energii. Vědci i přes toto vybavení musí sondu důkladně hlídat, protože na výměnu informací potřebuje radiový signál již skoro dvacet minut a obsluha nemůže reagovat na překážku ihned. Pečlivá volba místa přistání je proto samozřejmostí.

Sonda bude první i v dalším zařízení, které dosud nikde ve vesmíru nebylo vyzkoušeno. Tím aparátem je maličká helikoptéra, s dvojicí nosných vrtulí, s otáčkami 2400 za minutu. Helikoptéra nese název Ingenuity (vynalézavost) a vědci poprvé vyzkoušejí její možnosti v atmosféře, která je stokrát řidší, než ta pozemská. Sonda k Marsu dorazí v únoru roku 2021. Jules Verne by zatleskal.

Dnes, 15:35
V neděli nás čeká začátek adventu a s ním i zapálení první svíčky na adventním...
Dnes, 13:25
Velice zajímavou stavební ukázku „supermostu“ najdeme ve Spojených státech amerických. Jedná se o Mike O‘Callaghan...
Dnes, 11:15
Komerční článek
Za aktivitu v aplikaci získáváte WCR body, které je následně možné zpeněžit, nakoupit za ně v...
Dnes, 11:15
Umíráček zvonil sám, a té chvíle také všechny ostatní, hrubé zvony. Houpaly se samy od...
Dnes, 10:33
Index protiepidemického systému PES dnes zůstal sedmý den v řadě na 57 bodech ze sta,...
Dnes, 09:05
Filmová trilogie o rodině Homolkových patří k největším klenotům české kinematografie, o tom není sporu....
Dnes, 07:55
Vloni na podzim, dva týdny před 94. narozeninami, zemřel jeden z nejvýraznějších českých filmových režisérů...
Včera, 17:45
Na slavnostním galavečeru České ceny za architekturu streamovaném z Divadla Archa na web ČT art...
Včera, 15:35
Výskyt mamutů můžeme zřejmě datovat do severské stepi v období přibližně před 300 tisíci lety....
Včera, 13:25
Ti dva muži se smrtelně nenávidí. Není divu. Jeden z nich je zpupný Říman, pyšný...
Včera, 11:15
Dnešní díl našeho seriálu o osobnostech Mělnicka zavítá do Kralup nad Vltavou, rodiště, pobytu i...
Reklama