Kardinál Bedřich Schwarzenberg. Byl strůjcem dostavby chrámu sv. Víta a také průkopníkem alpského horolezectví

Bedřich Jan Josef Celestin kardinál kníže Schwarzenberg přišel na světlo Boží před 210 lety, 6. dubna 1809 ve Vídni. Proslul jako římskokatolický kněz, kardinál a arcibiskup pražský. Významně se zasadil o dostavbu katedrály svatého Víta.

Jeho otcem byl Josef II. ze Schwarzenbergu 1769 ve Vídni – 1833 v Hluboké nad Vltavou), matkou Pavlína z Arenbergu (1774 v Bruselu – 1810 v Paříži).
Jedním z bratrů byl Felix princ ze Schwarzenbergu (1800 v Českém Krumlově – 1852 ve Vídni); významný rakouský politik poloviny 19. století, věrným zastáncem panovnické dynastie a v období od října 1848 do své smrti rakouským ministerským předsedou.
Dalším bratrem byl Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799 ve Vídni – 1888 v Hluboké nad Vltavou), 12. vévoda krumlovský, který se významně zasloužil o modernizaci lesnictví, zemědělství, rybníkářství a průmyslu v jižních Čechách a na Šumavě.
Sestrou byla Marie Eleonora Windischgrätzová, kněžna ze Schwarzenbergu (1796 – 1848 v Praze), manželka zemského velitele Alfreda Windischgrätze, která zemřela zbloudilou kulkou v okně svého bytu při pražském červnovém povstání neboli svatodušních bouřích.

Papež Jan Pavel II. do Prahy zavítal před 28 lety. Proč je tato událost milníkem v naší historii?

Bedřich studoval filozofii a práva, potom teologii ve Vídni a v Salzburgu.
Roku 1833 byl vysvěcen na kněze a 1836 se stal salcburským arcibiskupem, kde založil několik domovů pro děti a nemocnic.
Roku 1842 byl jmenován kardinálem a roku 1850 na žádost pražské kapituly arcibiskupem v Praze. Roku 1859 založil Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta. Dostavba chrámu probíhala v letech 1871 až 1928.
Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně.
Roku 1863 svolal do Prahy synodu pražské arcidiecéze, na Prvním vatikánském koncilu vystoupil roku 1869 proti dogmatu o papežské neomylnosti, pak se ale podrobil většině.

Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava „staročeské“ politiky, jeden z iniciátorů petice z roku 1861, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále.
Zasazoval se také o zřízení české univerzity, když však roku 1882 vznikla, bránil se rozdělení teologické fakulty, protože pokládal za nutné, aby kněží mluvili oběma jazyky.

Zemřel 27. března 1885 ve Vídni na tyfus, pochován byl v chrámu sv. Víta. Na jeho hrobě v ochozu (severní boční lodi staré části) katedrály je bronzový sochařský portrét od Josefa Václava Myslbeka.

Zdroj: Wikipedie