František Josef I. císař rakouský, později panovník monarchie Rakousko-Uherské. Symbol stálosti a stability, ale i byrokracie a zpátečnictví. Pro mnoho lidí směšná, již lehce dementní figurka, kterou znají z Haškova světoznámého románu. Panovník, kterého lidé nechovají v nenávisti, protože se stal nostalgickou vzpomínkou na naši národní minulost.
Jsme v Issy les Moulineauxu, městečku sousedícím s Paříží. Je 21. května 1911. Za příčinou leteckých závodů Paříž – Madrid shromáždilo se na místním letišti velké množství obecenstva. Počasí jest zamračené a věje zejména ve vyšších vzduchových vrstvách silný severní vítr. Až do čtvrt na 6 nastoupili k letu dva aviatikové. Několik jich od letu upustilo, částečně pro prudký vítr. Jeden aeroplan se překotil, aviatik však nebyl raněn.
Ferdinand Maxmilián se nedokázal smířit s rolí čekatele na trůn, a proto se vrhl do bláznivého mexického dobrodružství. V zemi Aztéků, kde již po desetiletí zuřily revoluce a občanské války, přijal císařskou korunu. Ale jen krátce. Osud si pro něj nachystal jiné poslání s tragickým koncem.
Válečná mašinérie se onoho 24. června 1859 zase jednou rozjela naplno. Italské provincie se za podpory Francie snažily vymanit z Rakouského císařství, jehož byly zatím součástí. To František Josef I. nechtěl připustit za žádnou cenu. Kromě Milánska pak ztratil i přes 100 000 svých vojáků.
Bedřich Jan Josef Celestin kardinál kníže Schwarzenberg přišel na světlo Boží před 210 lety, 6. dubna 1809 ve Vídni. Proslul jako římskokatolický kněz, kardinál a arcibiskup pražský. Významně se zasadil o dostavbu katedrály svatého Víta.
Podle legendy si dal Radecký v 18 letech jako čerstvý kadet kyrysnického pluku věštit od staré cikánky z ruky. Ta mu údajně předpověděla skvělou vojenskou kariéru, ale také to, že sejde z tohoto světa jinou než vojenskou smrtí. Její předpověď se splnila. Radecký z Radče se stal vojevůdcem, ale nezemřel na válečném poli. Uklouzl na navoskované podlaze své rezidence v Miláně. Pádem si zlomil krček stehenní kosti a zemřel, jednadevadesátiletý.