V roce 1821 31. října byl v Havlíčkově Borové na Vysočině poprvé slyšet hlas Karla Havlíčka. V Čechách pravděpodobně není člověk, který by Karla Havlíčka Borovského neznal. Možná ho mnozí mají někde mezi dalšími obrozenci, jejichž díla byla a jsou povinnou četbou, která obvykle příliš nebaví. Pro současné mladé lidi není vlastenectví mezi nejvyššími prioritami. Přesto je dílo Karla Havlíčka stále živé a jeho významné jubileum stojí za připomenutí.
Přestože jeho život trval pouhých 34 let, byl plný zvratů, úspěchů i pronásledování a trápení. Po studiu na gymnáziu v tehdejším Německém Brodě vstoupil z přesvědčení do kněžského semináře. Pro své názory odlišné od názorů svých představených byl ze studia vyloučen. Do roku 1844 pak působil jako vychovatel v Rusku, kde pochopil, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu se stal redaktorem Pražských novin a později založil vlastní Národní noviny. V turbulentních revolučních letech byly tyto noviny zakázány a Karel Havlíček se uchýlil do Kutné Hory, založil dvakrát týdně vydávaný časopis Slovan. Nikterak neustupoval od svých kritických názorů a tak po dvou výstrahách vydávání Slovanu sám pozastavil. Byl ochoten pracovat jinak pro finanční zabezpečení a vydávat neperiodické tisky. V Kutné Hoře stačil ještě vydat publikaci Duch Národních novin a osudné Epištoly kutnohorské, vystupující proti neoabsolutismu a řečeno dneším jazykem proti klerikalismu. Epištoly byly zakázány, ale několik výtisků se dostalo na veřejnost. Havlíček stanul před soudem a bravurně se sám obhájil. Přesto byl nucen Kutnou Horu opustit a vrátit se do Německého Brodu. Ani tam však neunikl sledování, byl označen za nepohodlného a vyhoštěn do tyrolského Brixenu, kde strávil více než 3 roky, z větší části odloučen od ženy a dcery. V ústraní vznikly známé sbírky Král Lávra a Křest svatého Vladimíra, Tyrolské elegie, zachovala si bohatá korespondence. Do vlasti se vrátil v roce 1955 krátce po smrtí své ženy Julie a za rok na to sám umírá nakažen tuberkulózou. Těsně před smrtí je odloučen od nemocné dcery, je pronásledován, lidé se mu vyhýbají. Jeho pohřbu se zúčastnilo mnoho známých osobností, včetně Boženy Němcové, Františka Palackého a dalších, jejichž jména zaznamenala policie. Přestože byl Karel Havlíček odpůrcem jakéhokoliv sentimentu, sám se stal předmětem takového kultu.
Řepka zpívá Havlíčka
Byl název koncertu v kostele sv. Jana Nepomuckého. Koncert organizovalo Město Kutná Hora. Mladý pražský překladatel a písničkář Jan Řepka poutavou formou připomněl dílo i život Karla Havlíčka Borovského. Jeho smysl pro humor, pro to, co je v životě důležité, jeho brilantní vyjadřování a schopnost vyjádřit podstatu věci. Při koncertu bylo možné si uvědomit, jak je Havlíčkovo dílo nadčasové.