Čeští vědci přišli s řešením, které by mohlo zachránit vzácné archiválie při požáru. V pátek v Praze představili speciální zpomalovač hoření určený pro lepenkové archivní krabice, jehož úkolem je zadržet oheň do doby, než dorazí hasiči. Na projektu spolupracovaly Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Technický ústav požární ochrany a výrobce archivních lepenek EMBA. Zastřešovalo ho ministerstvo vnitra.
Že jde o účinné řešení, ukázaly demonstrační testy na třípatrových regálech. Krabice bez ochranného nátěru prohořela přibližně po dvou minutách a požár se okamžitě rozšířil do vyšších pater. Krabice ošetřená retardérem vydržela až o dvě minuty déle a oheň se dál nešířil. Jan Karl z Technického ústavu požární ochrany zdůraznil, že „směs nezajišťuje stoprocentní ochranu proti požáru, ale pomůže archiválie ochránit do příjezdu hasičů.“ Dojezdová doba pražských hasičů přitom nepřesahuje deset minut.
Retardér je složen ze směsi obsahující mimo jiné vysoce čištěný bentonit nebo muskovitovou slídu a na krabice se nanáší metodou sítotisku. Jde o techniku, kterou pro projekt prověřilo brněnské VUT jako nejvhodnější způsob aplikace na lepenku.
Důvod, proč vědci hledali takové řešení, je zřejmý z dat o stavu archivních budov. Elektronickou požární signalizací disponuje přibližně 53 procent budov státních archivů, stabilními hasicími systémy pak pouhých pět procent z nich. Většina archivů se spoléhá jen na kouřové senzory. Retardér tak nabízí cestu k lepší ochraně dokumentů bez nákladných stavebních zásahů.
Výjimkou z podprůměrného zabezpečení je Národní archiv, tedy nejvýznamnější archiv v zemi. Michal Ďurovič z VŠCHT popsal jeho systém ochrany: „To je plyn, který se v místnosti v případě požáru rozfouká. V každém depozitáři jsou rozvody a ob patro pak místnosti s bombami.“ Konkrétně jde o stropní systém využívající takzvanýinergen.
Vývoji retardéru předcházel několikaletý výzkum Ústavu chemické technologie restaurování památek na VŠCHT. Škola měla v projektu na starost optimalizaci složení přípravku, laboratorní sledování jeho účinku i posouzení vlivu na uložené archiválie samotné.
Zdroj: autorský text / ČTK
