Pár pojmů na začátek
Každá víra je vždy spojena s určitým tajemstvím. Kdyby nebyla, nebyla by to víra. Křesťané věří v Trojjediného Boha – Otce (Stvořitele), Ježíše (Vykupitele) a Ducha svatého. Křesťané jsou lidé, kteří se ve svém životě s Bohem nějakým způsobem „potkali“ a uvěřili. O tuto víru se starají a užívají k tomu prostředky, jako je vzdělávání ve víře, čtení Bible, bohoslužby, svátosti a osobní modlitba a společenství. Kromě Boha věří křesťan i v existenci zlého ducha, ďábla. K oslabování jeho působení v konkrétních případech slouží exorcismus. Exorcistou může být kněz pověřený k této službě biskupem.
I v zemi, která je pokládána za ateistickou, existuje obecné povědomí o tom, že po masopustním veselí následuje Popeleční středa a za ní několik týdnů tzv. postního období. Pro křesťany je toto období přípravou na oslavu Velikonoc. Snaží se více žít ze své víry, pro její posílení si něco odříkají a snaží se udělat si čas pro prohloubení své víry. K tomu slouží i duchovní obnovy, jako setkání věřících při přednáškách, bohoslužbách i při osobních modlitbách.
Kdo je Elias Vella
P. Elias Vella se narodil na Maltě v roce 1941. Na kněze byl vysvěcen ve svých 23 letech, o své životní cestě v podstatě nikdy nepochyboval. V 80. letech minulého století byl provinciálem františkánů minoritů na Maltě. V roce 1993 se stal diecézním exorcistou. Je žádaným kazatelem na duchovních cvičeních, píše knihy, které byly přeloženy do mnoha jazyků včetně češtiny. Zhruba půl roku tráví na rodné Maltě a půl roku na cestách na konferencích, seminářích a přednáškách. V České republice byl poprvé v roce 1993 a od té doby jezdí takřka pravidelně. Mýlil by se ten, kdo by si představil kněze hřímajícího o zlu z kazatelny. Naopak. Je to člověk pečlivý a klidný ve výkladu dějin židovství, křesťanství i církve ve všech jejích podobách. Dobrých, méně dobrých i skandálních, které vnímá jako velmi bolestivé. Je nositelem naděje a povzbuzení. Přináší vnitřní uzdravení a k tomu tématu jsou i vydány jeho přednášky na audionosiči.
Měla jsem tu čest osobně se ho zeptat, jak se mu přednáší v Česku jako v ateistické zemi. „Je tady veliký hlad po víře,“ odpověděl. „Sály jsou vždy plné, lidé mají velký zájem. Na mých přednáškách v Čechách bývá více účastníků než například v Německu nebo Rakousku.“
A jak to bylo v Kutné Hoře
V Kutné Hoře proběhlo setkání již o víkendu před Popeleční středou. Organizátorem byla Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec ve spolupráci s druhou kutnohorskou farností. Paní Ludmila Cinerová jako jedna z organizátorek sdělila: „P. Vella je velmi exponovanou osobností, proto jsme termín domlouvali téměř půl roku dopředu. Bylo nám jasné, že bude potřeba zajistit mnoho věcí a velmi nám vyšlo vstříc Tylovo divadlo v Kutné Hoře s pronájmem prostor na hlavní přednášky. Zaregistrovalo se asi 220 lidí, ale jejich počet je proměnlivý, někteří se omluvili, na bohoslužby mohou přijít i neregistrovaní. Jsou tu lidé i z Prahy, Litomyšle a dalších míst. Organizace, na které se podílela řada dobrovolníků, byla perfektní.
V pátek večer se téměř zaplnil kostel sv. Jakuba při první mši svaté, sál kutnohorského arciděkanství byl při první přednášce zaplněný zcela. V sobotu probíhaly přednášky v Tylově divadle. Bylo počítáno i s časem na občerstvení, přátelské rozhovory a s možností nakoupit knihy P. Velly nebo knihu rozhovorů s ním, která nese příhodný název Otcem pro každého. Sepsal ji Václav Čáp, který také vše tlumočil z angličtiny do češtiny. Den končil večerní mší v kostele sv. Jakuba, osobním požehnáním P. Velly, modlitbami za uzdravení a adorací.
Již v sále Tylova divadla jsem potkala mladou ženu, která zápasí s těžkou nemocí. Organizátoři jí umožnili setkání s otcem Vellou, aby se nad ní modlil za uzdravení. Odcházela posílená, plná naděje a neskrývala dojetí.
V neděli se zaplnila sedlecká katedrála příslušníky všech generací. Kromě mše proběhlo i očišťování vody, soli a oleje od zlého a žehnání těchto předmětů. Pro děti byl připraven program v sakristii. Byl věnovaný srdci, do něhož můžeme pustit jak zlo, tak dobro. Děti měly možnost se zamýšlet nad tím, co s nimi jedno i druhé udělá.
Kultury, které nás ovlivňují
V závěrečné promluvě se Elias Vella zmínil o kulturách, které nás ovlivňují. Římská kladla důraz na moc, řecká na intelekt, alexandrijská na bohatství. I v židovské tradici se setkáváme s pojmem lásky k bližnímu. Jen v křesťanství se setkáváme s pojmem lásky bez podmínek. Se všemi těmito vlivy se stále potkáváme, je na nás, pro co se rozhodneme. „Milovat bez podmínek je těžké a bez Boží pomoci to nedokážeme,“ zdůraznil otec Vella.
