Tajemství času, fungování detektoru lži nebo třeba interaktivní laserové technologie představí pražská část 18. ročníku Noci vědců. Letošní akce nese podtitul a téma Věda budoucnosti: tajemství odhaleno. V pražských univerzitách, pracovištích Akademie věd ČR a na dalších místech v metropoli se bude konat v pátek 6. října.
Pražské vodovody a kanalizace otevřou 7. října ke komentovaným prohlídkám vstup do pražských historických stok přímo pod Staroměstskou radnicí.
Praha je plná tajemství. Každý si zde může najít to svoje a pátrat, hledat, objevovat. Někdy úspěšně, někdy je oříšek až příliš tvrdý. Ale není to ztracený čas. I negativní výsledek je důležitý. Vylučovací metoda je naprosto obvyklý postup. Není třeba propadat skepsi. Seznamujeme se s osudy lidí a s historickými fakty, které většinou ve školních učebnicích nenajdeme. Můžeme zapojit fantazii a rázem je možné skoro vše.
Takzvaná prognostická astrologie pracuje s různými planetárními cykly. Zajímavé jsou v těchto otázkách zejména dlouhodobé planetární cykly, jež nastávají díky pohybům pomalých planet sluneční soustavy, které již prý údajně mají tu moc z poměrně dlouhodobého hlediska ovlivňovat dění nejen na osobní, ale rovněž i na společenské nebo též politické úrovni.
Turista zvyklý na rušné bulváry, davy lidí, spousty lákadel a reklam na všechno možné, se zde bude cítit asi dost nesvůj. Je to opravdu bohem zapomenutý kraj. I dnes, na počátku 21 století. Hluboké lesy, divoká, rozeklaná skaliska a údolí se strmými srázy. Jak to zde vypadalo před šesti stoletími, si můžeme jen domýšlet. Rušné staveniště hradu Houska, kterému přihlížely smečky vlků, v nekonečných okolních lesích.
Měšťané v Hamelnu si oddychli. Zbavili se jednou pro vždy krys a neplatili za to ani groš. Ten blázen s píšťalou byl tak směšný, že stálo za to, slíbit mu tučnou odměnu. Však se mu taky krásně zkřivila tvář zlostí, když mu nic nedali. Co je nám konečně do toho. Najedl se a napil zadarmo, to mu musí stačit. Ať táhne. Nač si kazit krásný den. Dneska je neděle a z kostela rovnou k obědu. Dnes už nám zásoby žádné krysy nesežerou.
Vedle probíhajícího masopustního veselí na mnoha místech v regionu se o víkendu 21. až 23. února 2020 uskutečnila v Kutné Hoře postní duchovní obnova. Co si pod tímto pojmem má představit člověk, který není praktikujícím křesťanem, se pokusíme přiblížit v článku. Vzácným hostem byl katolický kněz a minorita z Malty P. Elias Vella. I o něm přinášíme zajímavé informace.
Začátek 20. století se nesl ve znamení dobývání pólů. Zatímco na ten severní se v roce 1909 jako první dostala americká expedice, k tomu jižnímu mířily především britské výpravy. Nejblíže se mu pak přiblížil Ernest Shackleton, jenže 155 km před cílem se pro vyčerpání a nedostatek zásob musel obrátit a vrátit se zpět. Jižní pól tak zůstal nedotčený.
