Také jsem si jedno tajemství vybral. Velmi nevděčné na první pohled, protože moje šance nejsou příliš velké. Tím tajemstvím jsou zmizelé lebky českých pánů. Ano, těch pánů, kteří byli popraveni v roce 1621. Osudy hlav těchto nešťastníků, které byly již v 19. století vděčným tématem mnoha romantických nadšenců, počínaje K. H. Máchou, pražským měšťanem Hynkem Kommem, Bořivojem Mikovcem, Jakubem Arbesem, a mnoha jinými.
[object HTMLInputElement]
undefined
Staroměstská mostecká věž nesla po celé desetiletí příšernou ozdobu, v podobě jedenácti lebek. Porážka stavovského povstání na Bílé hoře nesla svoje děsivé ovoce. Přesněji řečeno, původně tam jich bylo dvanáct, ale nad hraběnkou Šlikovou se císař slitoval, a po roce svolil, aby hlavu manžela mohla pohřbít k tělu. V listopadu 1631, svitla českým evangelíkům jiskřička naděje. Do Prahy vtrhla saská vojska, kurfiřta Jana Jiřího. Katolické armády se nezmohly na odpor. Jediný, kdo by je mohl zadržet, Albrecht z Valdštejna, byl jako na potvoru právě v nemilosti. Škodolibě sledoval zpovzdálí trapný útěk panstva do Budějovic a těch bázlivějších až do Vídně.
[object HTMLInputElement]
undefined
S vojáky se do Prahy vrátili i někteří příbuzní a přátelé popravených. Měli zde úkol prvořadé důležitosti. Lebky z věže musí zmizet a musí se jim dostat náležité úcty a důstojného pohřbu. Celá Praha se třicátého listopadu 1631, seběhla ke Staroměstské mostecké věži. Lebky byly sňaty z kovových klecí, a v budově bývalé celnice, na Křížovnickém náměstí, uloženy do označených dřevěných krabic. Potom byly v mohutném průvodu a za hlaholu zvonů, odneseny do Týnského chrámu, kde proběhly církevní, pohřební obřady. Když večer vše skončilo, a lidé se rozešli, byl kostel uzamčen a zůstalo jen pohřební bratrstvo. Od té doby již lebky nikdo nikdy neviděl. Slehla se po nich zem. Sasové po půl roce odešli a katolické úřady obrátily Prahu vzhůru nohama. Marně.
[object HTMLInputElement]
undefined
Nabízí se mnoho nejrůznějších vysvětlení. Lebky si příbuzní odnesli sebou do exilu. Byly zničeny v roce 1766, při opravě jednoho z oltářů. Jsou zazděny v nějakém románském či gotickém sklepení, kdesi pod pražskou dlažbou. Lákavou a velmi reálnou možností je pohřbení lebek v původně německém, evangelickém kostele sv. Salvátora. V Kostečné ulici, na dohled Staroměstského náměstí. Domněnky by se měly ověřovat praktickým výzkumem. Bohužel, církevní správa tohoto kostela není příliš vstřícná k těmto snahám. Je to zvláštní, protože se pátrá po jejich spolubratrech ve víře. Odmítá i naprosto neinvazivní průzkum, pomocí mikrokamery a za asistence archeologa. Nezbývá tedy než čekat a doufat, že se situace časem změní. Do té doby zůstanou lebky českých pánů zajímavou záhadou.
