Především je to vánoční tradice Katalánska. Odpověď na otázku proč zrovna Kakánek je zřejmá, Kakánek, čili Caga Tió nebo Tió Nadal, totiž dárky v přeneseném slova smyslu nakaká.
Přípravy pro Caga Tió začínají už v polovině prosince, kdy hraje hlavní roli pořádné poleno nebo kus dřeva. Jakmile ho mají doma, nastane práce hlavně pro děti, polenu namalují nebo nalepí oči, přidají úsměv a nasadí čepici, které se říká barretina. A pravý Tió, čili Kakánek je hotový.
Poté se přes poleno přehodí deka a děti nosí Kakánovi pod deku jídlo, čím víc, tím lépe. Tato činnosti vychází z logické úvahy, která tvrdí, že jen pořádně nakrmený Kakánek zaručuje hodně dárků.
U kouzelného dřeva se pak na Vánoce sejdou všechny děti a proutkem ho bijí a se zavřenýma očima zpívají písničku o tom, že ho tak dlouho a dobře přece krmily, tak by jim za to měl nakakat hodně dárků. A zázrak nadělování je nakonec dokonán, pod dekou se samozřejmě spousta dárků skutečně objeví.
Jedinečnou tradicí španělských Vánoc je Caganer, tedy další Kakánek, který bývá součástí katalánských betlémů. Je to skutečně postavička vykonávající potřebu, která symbolizuje hojnost a štěstí v novém roce. Caganer má bílou košili a červenou čepici, a jako výjimečný a autentický suvenýr se dá leckde koupit.
