Pražané v produktivním věku si tak sice za svůj čistý roční příjem koupí 12 551 kilo banánů nebo navštíví 3 151 krát kino, ale na byt či dům budou šetřit déle. Zato pro Ústečana, který vydělává zhruba o deset tisíc korun měsíčně méně, je díky nižším cenám nemovitostí na severu Čech bydlení dostupnější.
„Pražané si za svoji hrubou mzdu po odečtení daní a eventuálně přičtení sociálních transferů, jako je třeba starobní důchod, pokud jsou jejich příjemci, mohou v porovnání s občany ostatních regionů v republice dovolit koupit nejvíc banánů, másla, masa, mléka, dovolených, služeb kadeřníků. Ale pak jsou tam anomálie. Například nákup nemovitostí je pro Pražany složitější než třeba pro Ústečana,“ potvrdil pro Náš REGION renomovaný ekonom Lukáš Kovanda.
Vyplývá to z analýzy společnosti GfK, která mapuje nerovnoměrnost úrovně výše disponibilních příjmů obyvatel jednotlivých částí republiky. Přes existující rozdíly je z porovnání zřejmé, že rozdíly mezi jednotlivými obcemi či regiony se postupně mírně snižují a že nejsou zdaleka tak vysoké, jako ve většině evropských zemí.
Průměr Česka převyšuje především Praha a střední Čechy, severovýchodní část Plzeňského kraje, centrální části Jihomoravského a Libereckého kraje a dále i většina metropolí ostatních regionů. Jediným z krajů, kde ani jedna obec nepřevyšuje z hlediska kupní síly celostátní průměr, je Moravskoslezský kraj. Nejnižší úroveň kupní síly mezi okresy vykazuje Bruntál.
Mezi 10 obcemi s nejvyšší kupní silou na obyvatele je celkem 9 středočeských obcí a hlavní město Praha. Na opačném pólu mezi desítkou nejchudších obcí najdeme zejména lokality z Ústeckého a Moravskoslezského regionu.
