S věkem se přirozeně mění naše tělo. Nejvíce je věk znatelný na vzhledu naší kůže a také na struktuře a barvě vlasů. Po 50. roce mívá většina lidí lehce prošedivělé vlasy, některé z nás to může potkat již kolem 20. roku. První šediny se nejčastěji vyskytují v oblasti temene a na spáncích. Vlasové buňky produkující barvivo melanin se nazývají melanocyty. Postupem času tyto buňky v těle mizí. Kdy přesně dojde k našemu šedivění je podle vědců zakódováno v našich genech.
Dalším z projevů stárnutí je také řídnutí vlasů. Někteří mají to štěstí, že jim jejich hříva vydrží i po 60. narozeninách, ale jiní to štěstí nemají. Oslabené vlasy ztrácí přirozený lesk, objem a pružnost. Staré vlasy bývají velice suché a vypadají nevýrazně, jelikož mazové žlázy již nejsou dost produktivní. Správná péče dodá vlasům dostatečnou hydrataci.
Šedivění vlasů však nepřichází pouze s vysokým věkem. Předčasné šedivění může být způsobeno také různými nemocemi. Jednou z nemocí může být Downův syndrom, Hutchinsonův-Gilfordův syndrom (vzácné onemocnění, které způsobuje předčasné stárnutí vzhledu) nebo také perniciózní anémie (autoimunitní onemocnění). Toto ale nejsou jediné příčiny. „K rychlejšímu šedivění dochází například u kuřáků, a to kvůli nikotinu, který snižuje produkci melaninu,“ uvedl doktor Miloš Kravciv.
Jednou ze zajímavostí může být i náš původ. Podle různých studií se zjistilo, že běloši jsou v pořadí na prvním žebříčku šedivění vlasů. První šediny se objeví již kolem 35. roku. O pár let později se první šediny objeví lidem asijského původu a přibližně kolem pětačtyřicátého roku života začnou šedivět afroameričané.
