zavřít mapu
Starší lidé čelí dříve či později úbytku fyzických dispozic a kognitivních schopností, které zahrnují paměť, vnímání a pozornost, komunikaci a myšlení. Není nutné hned sahat k lékům; místo nich se nabízejí podpůrné prostředky – přírodní, zdravé, příjemné.
Přibývající věk nám nemusí bránit v činorodém životě, zaměstnání, koníčcích, sportu, cestování. Počítejme však s tím, že po padesátce se začne ozývat náš osobní „hardware“, aby hlásil různé výpadky a problémy, třebaže u každého jedince je tento proces jinak nastaven a načasován. Hlavně se braňme rezignaci a pohodlnosti! Kvůli fyzické nečinnosti zemře na světě každých 10 sekund člověk; podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se ročně jedná o 3,2 milionu lidí.
Fyzické aktivity jsou propojeny s kognitivními dovednostmi, které si můžeme představit jako „softwarové vybavení“. Korelace fungují zejména pokud jde o paměť, ale také o růst a přežití nových neuronů Poslední výzkumy ukázaly, že právě duševní aktivity pomáhají zlepšovat tělesný stav v podstatně větší míře, než fyzická aktivita ovlivňuje naše kognitivní schopnosti. To znamená, že musíme upřednostnit cvičení našeho mozku. Jenže stárne i naše mysl… Mentální poznávací procesy s přibývajícím věkem člověka pozbývají flexibility a jasnosti, dochází k oslabení kognitivního výkonu.
Znamená to, že potřebujeme cílevědomě vyrovnávat následky sedavého životního stylu a duševní práci střídat s fyzickou relaxací. Nové bádání naznačuje, že vzdělání neposkytuje téměř žádnou ochranu před potenciálním (nikoli nevyhnutelným!) intelektuálním útlumem v seniorském období. Může však posílit kognitivní dovednosti, které si lidé rozvíjejí dříve v životě, a pozitivně ovlivnit schopnost člověka pečovat o sebe. Investice do vzdělávání v dětství a rané dospělosti tak poskytuje určité výhody pro zdraví a dlouhověkost.
K zlepšení kognitivních funkcí významně přispívá vhodná strava, jak bylo zjištěno a ověřeno výzkumem na Iowa State University: zúčastnily se ho téměřdva tisíce respondentů ve věku od 46 do 77 let. Odpovídali na otázky ohledně příjmu čerstvého a sušeného ovoce, syrové zeleniny a salátu, vařené zeleniny, ryb čerstvých a konzervovaných, zpracovaného masa, drůbeže, hovězího, jehněčího, vepřového, sýra, chleba, cereálií, čaje a kávy, piva a jablečného moštu, červeného a bílého vína, šampaňského, alkoholu.
Studie byla v r. 2020 publikována v renomovaném časopise Journal of Alzheimer’s Disease pod názvem „Genetic Factors of Alzheimer’s Disease Modulate How Diet is Associated with Long-Term Cognitive Trajectories“. Prokázala, že sýr je „superpotravinou“ s významným ochranným účinkem proti kognitivním problémům souvisejícím s věkem. Mentální funkce zlepšilo rovněž denní požívání alkoholu, zejména červeného vína – samozřejmě v rozumné míře! – a týdenní konzumace jehněčího masa. Nadměrné používání soli rozhodně neprospívá zdraví a vážněji ohrožuje jedince, u kterých již existuje riziko Alzheimerovy choroby.
Pravidelná konzumace sýra a denní sklenky červeného vína mohou napomoci vyrovnat se s pandemií COVID-19 a přijímat lépe stále složitější, rychle se měnící svět. V závislosti na genetických faktorech se zdá, že někteří jedinci jsou více chráněni před účinky Alzheimerovy choroby, zatímco jiní jsou vystaveni většímu riziku. V každém případě správná volba potravin dokáže zabránit nemoci a úbytku kognitivních funkcí.
