Pomoc sociálně znevýhodněným
Zajištění bydlení, prostupné zaměstnávání i vzdělávání – to jsou podle Martina Šimáčka základní nástroje pomáhající sociálně znevýhodněným lidem se začleněním se do společnosti. Tento proces však musí začít pokud možno v co nejnižším věku. Podle Martina Šimáčka však Kladno opakovaně nevyužilo plán sociálního bydlení a jako řešení nastalé situace volí spíše segregaci sociálně znevýhodněných. Problémy, se kterými se město nyní potýká, mají podle Šimáčka původ už v 90. letech minulého století, kdy došlo k privatizaci bytového fondu a sociálně slabým obyvatelům přidělila radnice byty v například již dnes zbourané ubytovně Masokombinát.
Radnice chce prohlubování sociálního problému předcházet prostřednictvím omezení sociálních dávek. V příštích dnech zde má vejít v platnost vyhláška, která zamezuje doplácení dávek na bydlení na celém území Kladna lidem, kteří se do města přistěhují. Cílem této vyhlášky je podle města omezení zneužívání sociálních dávek a zamezení přílivu dalších lidí ohrožených sociálním vyloučením.
„V Kladně je hodně lidí, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, chudobou a kteří se postupně propadají do nějakého podstandardního bydlení,“ poznamenal pro ČTK Šimáček. Podle něj má smysl vyhlašovat lokalitu se zvýšeným počtem sociálně negativních jevů ale jen pro lokality, kde radnice má jasný plán řešení problémů. V Kladně je 26 ubytoven. Sociální dávku na bydlení v Kladně každý měsíc pobírá přes 700 lidí.
Systém prostupného bydlení se už jinde osvědčil
Systém prostupného bydlení (systém umožňující uživatelům bytů, kteří prokážou snahu, postupně se stěhovat do lepšího) se osvědčil například v Kadani, má ale limity. Lépe se jeví poskytnutí sociálního bytu nepodmíněně, ale s propojením se sociálními pracovníky a neziskovými organizacemi, kteří obyvatele podpoří komplexně.
Existuje také projekt prostupného zaměstnávání, v němž funguje propojení úřadu práce a sociálního pracovníka, někdy i v jedné osobě. Najednou pomůže řešit bydlení, dluhy i zaměstnání včetně rekvalifikace. Na ni navazuje společensky účelné pracovní místo, na jehož zřízení zaměstnavatel získá na 12 měsíců příspěvek na mzdu. Obnovení pracovních návyků se snaží pomoci sociální pracovník, který působí jako mediátor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Po roce se zaměstnavatel rozhoduje, zda si zaměstnance ponechá a bude ho platit i bez dotací. Právě v tomto okamžiku je podstatná role sociálního pracovníka a v rámci tohoto projektu se podařilo, že si zaměstnání udržela více než polovina lidí.
Děti je třeba podpořit už před nástupem do školy
Pro vzdělávání dětí ohrožených sociálním vyloučením je podle Šimáčka nezbytné, aby nevznikla jazyková bariéra, protože i když se zdá, že jazyk umějí, mívají problém s pochopením kontextu. S podporou se má začít před nástupem do školy, čím dříve, tím lépe. Stěžejní jsou vztahy s vrstevníky a klíčová je i role učitele. Jako vzor uvádí Šimáček například kladenskou Základní školu v Norské ulici.
Vyhlášení oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů (vyloučených lokalit) umožňuje od letošního roku novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Další města, ve středních Čechách například Slaný, ale většinou přistupují k zahrnutí jen některých městských lokalit.
(čtk)
