S nadhledem a často i černým humorem v ní popisuje svůj osobní příběh. Jak reagovali její blízcí, když jim sdělila svou diagnózu? Jak o tom mluvit, nebo radši nemluvit s těmi ostatními? Co může nemocný očekávat od lékařů a také sám od sebe? A hlavně: jak žít během i po této zkušenosti „normální“ život?
Čtivá kniha zachycuje autorčiny zásadní poznatky a zážitky, které mohou pomoci všem ženám, jimž vážná nemoc obrátí život naruby. S nimi i s jejich nejbližšími se Andrea Kábelová nyní – bez příkras a beze strachu – dělí o svůj tehdejší prožitek, obavy a naděje. Kniha vyjde 7. dubna, kdy si připomínáme Světový den zdraví. Vydává ji Nakladatelství ZEĎ novinářů Jana Perglera a Jana Dražana.
„Impulz k vydání mi dodala dobrovolnice Linda, která pomáhá onkologickým pacientům a zdravotně handicapovaným lidem. Řekla mi: Tohle by si měli přečíst ti, kteří jsou stejně nemocní nebo mají někoho nemocného v rodině, protože by jim to mohlo pomoct,“ říká Andrea Kábelová, původní profesí novinářka. „A tak doufám, že opravdu pomůže. I kdybych je jen rozesmála,“ dodává autorka, která s vědomím diagnózy rakoviny prsu žije od roku 2015.
O své zkušenosti vypráví Andrea Kábelová zpříma a vtipně. Nic neskrývá a nešetří detaily. A dokáže být někdy pěkně ironická a ostrá. Tak, jak si její situace – a také její smrtelně nebezpečná souputnice a soupeřka „račice“ – právě zaslouží.
„Knihu jsem začala psát pro svoji osobní potřebu jako svou bytostně intimní zpověď. Potřebovala jsem ze sebe dostat všechno, co se mi přihodilo. Byla to moje terapie i očista,“ vysvětluje Andrea Kábelová, jejíž prvotina nezapře dlouholetou zkušenost s psaním, které musí čtenáře nejen pravdivě informovat, ale i okamžitě zaujmout.
Svůj osobní příběh tak prolnula s pohledem do zákulisí komunální politiky, kde tehdy působila, a dostala do něj i atmosféru 90. let, kdy bylo možné zažít opravdu leccos: třeba posezení v hospodě U tygra se spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Svižně napsaná kniha si všímá i vážných diagnóz slavných lidí, jako byla Angelina Jolie nebo Karel Gott, se kterým autorku váže krásná osobní vzpomínka.
Jak říká Andrea Kábelová, jediným pozitivem vážné nemoci je, že pročistí vztahy a proseje lidi kolem nemocného. „Jen ti opravdoví přátelé zůstanou a pomáhají, seč můžou. Pomocnou ruku a opravdový zájem mi poskytli i lidé, o kterých jsem si nikdy nemyslela, že by mě měli bůhvíjak rádi. Jsem jim za to neskonale vděčná. A doufám, že jim to nikdy nebudu muset oplácet a že mou pomoc nebudou potřebovat. Že nás všechny čeká už jenom „Olé, ruka hore!“. To si přeji ze všeho nejvíc,“ uzavírá autorka.
Andrea Kábelová (* 1970 v Bratislavě) vystudovala filozofii na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde studovala i sociologii. Po dramatických volbách v červnu 1992 se ale vrhla na dráhu zpravodajky ČTK, kde se věnovala zejména referování o průběhu jednání Mečiara a Klause o rozdělení společné republiky Čechů a Slováků. Po přestěhování do Prahy působila jako parlamentní zpravodajka z Poslanecké sněmovny ČR pro MF Dnes. Po mateřské dovolené pracovala jako copywriter pro různé PR agentury, na šest let pak zakotvila jako šéfredaktorka časopisu pražské hospodářské komory. Nyní pracuje v odboru vnějších vztahů České advokátní komory.
Jak sama říká, „Veselá svině“ je její literární premiérou a doufá, že i derniérou.
