Její matkou byla Miroslava Sternová, rozená Bečková (1898 v Praze – 1945 v Mexico City), dcera prvorepublikového ministra financí Bohdana Bečky (1863 v Neveklově – 1940 v Praze), o biologickém otci víme pouze, že se jmenoval Vladimír Štancl a že byl z Brna.
Adoptivním otcem Mirky se stal židovský lékař Oskar Leo Stern (1900 ve Zdounkách u Kroměříže – 1972 v Mexico City), od roku 1931 hlavní lékař lázní v Teplicích nad Bečvou. Toho roku se do Teplic s celou rodinou také přestěhoval; do rodiny ještě počítejme novorozeného Iva (1931 – 2011 v Mexico City).
Přes léto, během lázeňské sezóny, žila rodina v bytě v sanatoriu (lázeňská budova Moravan), mimo sezónu bydleli v obci Zbrašov ve vilce u kapličky. Od vánoc 1938 rodina obývala vilu v Teplicích, kterou projektoval známý architekt Karel Caivas (1897 v Lanškrouně – 1977 v Praze).
V tom čase studovala Miroslava gymnázium v nedalekých Hranicích, žel do života dospívající dívky zasáhla válka.
1. dubna 1939 byl Oskar Stern odvolán z funkce hlavního lázeňského lékaře a nesměl dále vykonávat lékařskou praxi. Ve stejné době začal s německými úřady jednat o emigraci. V létě roku 1940 mu bylo jako jednomu z posledních umožněno vycestovat s celou rodinou do Mexika. Odjeli 26. srpna 1940 východní cestou – vlakem přes Prahu, Berlín, Moskvu, Vladivostok a Japonsko. Do Mexika dorazili koncem října 1940.
Miroslava měla zájem o architekturu, doktor Stern tedy poslal sedmnáctiletou dívku na studia do New Yorku. Postupně ale začala směřovat k herectví. Láskyplný otec Miroslavě zaplatil hodiny herectví, kde poznala Jesúse Gómeze Obregóna, synka ze zámožné mexické rodiny. V roce 1946 si ho vzala, ale hned se rozvedli. Mladý muž byl homosexuál a bigotně katolická rodina patrně doufala, že ho sňatek přeorientuje.
Koncem roku 1945 Miroslavina matka podlehla rakovině. To osudově poznamenalo dívčinu psychiku.
Následující rok dostala první roli v melodramatu Bodas Tragicas, Tragická svatba, jakési mexické verzi Othella. Norbert Frýd napsal shovívavě, že mladá herečka neměla příležitost ukázat víc než svoji fotogeničnost.
V roce 1947 už hrála ve čtyřech mexických filmech a poprvé v hollywoodském filmu, v Casanových dobrodružstvích režiséra Roberta Gavaldona.
Její hvězda začala stoupat.
V roce 1950 natáčela v Hollywoodu film The Brave Bulls (Udatní býci) režiséra Roberta Rossena. Ten byl v době „honu na čarodějnice“ vyšetřován pro podezření ze sympatií ke komunismu. A Rossenova přítelkyně Šternová byla podezřelá – jen proto, že pocházela z Československa. To byl – až na western Stranger on Horseback (Cizinec na koni) – konec její americké kariéry.
Pak Miroslava točila hlavně v Mexiku.
Těžko říct, jak nesla nový otcův sňatek. Oskar Stern se v roce 1947 znovu oženil, za manželku pojal svoji sekretářku Sofii Horowitzovou…
Za osmiletou kariéru stihla natočit třicet filmů.
Často melodramata, béčkové horory nebo výkřiky, které nepřesáhly hranice Mexika. Avšak její poslední filmy patří mezi špičku.
Prvním je komedie Škola vandráků Rogelia A. Gonzáleze a druhým slavný film Luise Buñuela Zločinný život Archibalda de la Cruz, známý také pod názvem Pokus o zločin.
Natáčení posledního zmíněného snímku se prý neslo ve znamení těžké deprese Miroslavy. Polykala spoustu prášků, jevila výrazné známky nervozity a celkového vypětí. Zcela jistě se na jejím psychickém stavu podepsaly další eskapády v milostném životě. Zahořela totiž velkou láskou ke slavnému toreadorovi Luisi Miguelovi Domínguínovi (1926 v Madridu – 1996 ve španělském San Roque), za nímž se dokonce vydala na festival v Benátkách. Miroslava opět snila o šťastném životě po boku milovaného muže, netušíc, že jeho plány jsou zcela jiné – Domínguín se začátkem března 1955 oženil s italskou herečkou Lucíou Bosé.
Ani v okamžiku své dobrovolné smrti nezapřela Miroslava – nebo jak jí v Mexiku přezdívali Miros Mango – profesionálku. Dokončila poslední záběr Buñuelova snímku a ve chvíli, kdy dostála svým závazkům, si připravila smrtící dávku barbiturátů. Svou hospodyni Marii požádala, aby k ní nikoho nepouštěla, napsala dopis milovanému otci a s fotografií proradného toreadora v rukách opustila tento svět.
10. března 1955 ji hospodyně našla beze známek života.
Její kult žije v Mexiku dodnes. V roce 1992 o ní vznikl celovečerní film Miroslava.
Hlavní role připadla herečce Arielle Dombasle (*1953), bez zajímavosti není ani fakt, že postavu Oskara Sterna ztvárnil kameraman Milosh Trnka.
Spisovatelka Guadalupe Loaezaová napsala o jejím skonu stejnojmennou novelu.
A epilog – urnu s popelem své dcery odnesl Oskar Leo Stern ze hřbitova a ukryl ji na neznámém místě. Tak se dívka, podle které mexické matky pojmenovávaly své dcery, ztratila ze světa podruhé.
Zdroje: Norbert Frýd, Svět v obrazech, 1947; Hortensie, FDb; Hana Myslivečková: Vila Oskara Lea Sterna v Teplicích n. B., NPÚ Olomouc, 2013; Stanislav Škoda, Lidovky, 2015
